PR profesionálům nevěří 38 % veřejnosti, jak ukázal výzkum na reprezentativním vzorku v Německu, Itálii a Velké Británii. Polovina dotázaných je nerozhodnutých a jen 12 % jim věří.
Lidé ale nevěří ani novinářům, když reportují zprávy o firmách nebo organizacích – věří jim jen 16,8 % veřejnosti. Naopak důvěryhodnější jsou zaměstnanci firem nebo organizací, a to nejen ředitelé – i jejich řadoví zaměstnanci. Méně lidé věří fanouškům nebo zákazníkům – možná také proto, že se řada pochvalných komentářů a skvělých recenzí na sociálních médiích ukázala jako falešných, nebo dokonce generovaných komunikačními roboty. Největší důvěře se tradičně těší nezávislí experti – akademici nebo technici, kteří poskytují do médií svůj názor.
PR profesionálové se proto snaží důvěru ve firmy a organizace, pro které pracují, podpořit názory nezávislých expertů, takzvaných třetích stran. Podle výzkumu European Communication Monitor z loňska 89 % PR profesionálů považuje vybudování důvěryhodného vztahu s veřejností za jejich hlavní úkol. Za největší problém přitom považují transparentnost – nikoliv ale ve smyslu, že by něco zakrývali, ale aby byli schopni veřejnosti vysvětlit smysl a kontext toho, co dělají, aniž by prozradili příliš.
Dnes začíná sběr dat pro největší celoevropský výzkum v public relations a strategické komunikaci, European Communication Monitor. I letos se do něj mohou zapojit čeští profesionálové v tomto oboru a vyjádřit svůj názor na ožehavá témata – zejména etiku využívání dat a online cílení, kyberbezpečnost a skrytou reklamu. Výsledky výzkumu poslouží firmám a agenturám k plánování strategií i akademikům k vědecké práci.
Výzkum probíhá do 22. února online na adrese http://www.communicationmonitor.eu. Zúčastnit se by se jej mělo co nejvíce lidí pracujících v komunikaci, ať již v agenturách nebo tiskových odděleních firem, státních institucí nebo neziskových organizací, aby umožnili českým i zahraničním zájemcům získat relevantní informace o českém trhu. Výzkum je v angličtině a dotazník trvá zhruba 10–15 minut. Každý respondent rovněž získá výsledky. Výzkum organizuje tým vědců pod vedením Ansgara Zerfasse z Univezity v Lipsku. Za Českou republiku jej reprezentuje vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Univerzitě Karlově v Praze Denisa Hejlová.
Letos se tento výzkum koná již po třinácté. Z loňských výsledků například víme, že komunikační profesionálové považují za nesmírně důležitou roli umělé inteligence. 77 % z nich se domnívá, že umělá inteligence výrazně ovlivní budoucnost tohoto oboru. Největším problémem je pro ně udržovat krok s neustálým vývojem technologií a zvyšující se rychlostí komunikace. „PR profesionálové se nebojí umělé inteligence pro to, že by jim brala práci a dokázala je nahradit. Mají ale obavy z toho, jak může ovlivnit podobu online světa, v němž trávíme stále více času. Jako eticky problematické také stále více profesionálů vnímá využívání osobních dat,“ říká k výsledkům výzkumu Denisa Hejlová.
