Paměť je nespolehlivá věc. S údivem jsem si vzpomněl, že už jsme jednu dobu docela dost mluvili o všudypřítomném Tomiu Okamurovi. Je to pár let, co na nás koukal z každé obrazovky a novin, komentoval naprosto nesourodá témata a stal se v důsledku toho terčem vtipů. Schytal kvůli tomu i onu legendární titulku v Reflexu o Pitomiovi, kterou hnal k soudu, jenž nakonec řekl, že se mu tak v oprávněných případech opravdu může říkat. To jsme se ještě smáli.
V naší branži získal pověst obsedantního komentátora čehokoliv, ale trochu jsme na něj od té doby zapomněli. Volební úspěch jeho nahnědlého hnutí vynesl na světlo nejen jeho, ale i důležité změny ve stylu jeho komunikace. Cítíte to? Koncentroval svou komunikaci na pár vitriolních témat, která neustále opakuje. Oproti minulosti, kdy novinářům nadbíhal tak, až je začal štvát, teď některá média vyhazuje z tiskovek. Jako by mu to někdo poradil.
V agentuře klientům říkáme, že se nesmí snažit novináře přesvědčit o tom, jak dobří jsou, pouhou masou informací a četností komunikace. To není proaktivita, to je spamování. Existuje celkem tenká čára, kterou když překročíte, začnete být pro novináře i veřejnost otravní. Ačkoliv neodsuzuji práci Marka Prchala pro hnutí ANO, je to koneckonců profík, záplava fotek s panem Babišem na Facebooku z českých náměstí a z domovů pro seniory podle mě tuto hranici překračuje. Pan Babiš má čas na to, jezdit po Česku a děkovat voličům. A všichni ostatní jsou blbci… Fajn, chápeme. Co dál?
Takže drobné opáčko. Komunikujte hodně, ale vždy myslete na to, že to nesmíte přehánět. Pokud je o vás zájem, není na škodu hrát si tak trochu na nedostupné a vybírat si, kde se objevíte. To znamená, že některé příležitosti můžete s klidem odmítnout.
K novinářům se chovejte jako k lidem. Pokud je budete prudit a otravovat, tak vám to časem vrátí a na drahnou chvíli si neškrtnete. A to vás může hodně poškodit. Dá se z toho ale vzpamatovat a dělat to napodruhé lépe. Anebo si kupte noviny, to je taky možnost.
Šimon Rákosník, managing partner, Rubikon PR
