Rekordmanem v nákladech vynaložených na získání jednoho hlasu ve sněmovních volbách se stává hnutí Referendum o Evropské unii. Podle svého transparentního účtu dalo na předvolební reklamu skoro 18 milionů korun. Jenže ho podpořilo jen 4276 lidí v celé zemi a pomyslné náklady na jednoho voliče se tak vyšplhaly na 4157 korun.
Své velké ambice nenaplnila ani Občanská demokratická aliance, kterou zkusil vzkřísit miliardář Pavel Sehnal. „Výsledek nebyl úplně podle našich představ, ale nenecháme se tím odradit a jedeme společně dál,“ komentoval diplomaticky skutečnost, že kampaň skoro za 17 milionů korun přinesla osm tisíc voličů. Podle volebního účtu ODA investovala do letáků, digitální reklamy i venkovních nosičů. Získání jednoho voliče ji stálo 2082 korun. Náklady však mohou být ještě vyšší, jednak kvůli zaúčtování plateb a jednak kvůli tomu, že Sehnal v rozhovorech připouštěl, že část nákladů ponese jeho společnost SPGroup.
Strana Realisté, další propadák voleb, měla v době uzávěrky tohoto čísla na volebním účtu výdaje přesahující 12 milionů korun. Nejvíc utratila za venkovní plochy a tiskovou inzerci. Při zisku 0,71 procenta ji jeden volič přišel na 338 korun.
Volby přišly draho i zelené. Investovali přes 11 milionů, ale měli tak málo příznivců, že nedosáhnou ani na státní příspěvek. Náklad na získání jednoho voliče? 152 korun.
Z úspěšných stran měli „nejefektivnější“ kampaň piráti: 14 korun na voliče. Následuje vítězné hnutí ANO, jehož volební účet evidoval v době psaní tohoto článku výdaje přesahující 35 milionů korun. Hnutí podpořilo přes 1,5 milionu lidí, což dělá zhruba 23 korun na jeden hlas.
Třetí nákladově efektivní je Tomio Okamura, který vsadil na volební noviny, letáky a plakátovací plochy. Strana investovala přes 16 milionů a získala přes půl milionu voličů, náklad na hlas vychází na 30 korun.
ODS zaplatila nejméně 46 milionů, částka za hlas v poměru k výsledku je 81 korun. U ČSSD to bylo 175 korun (kampaň za 64 milionů), následuje TOP 09 se 187 korunami (kampaň za 50 milionů) a Starostové se 146 korunami. Komunisté měli v době psaní článku data jen do konce září.
