Do účinnosti evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) zbývá tři čtvrtě roku. Dotkne se v podstatě všech subjektů, které zpracovávají a drží osobní údaje, včetně mediálních domů. „Kdybychom se do detailu jako redakce měli řídit tím, co je v GDPR uvedeno, tak bychom v našich titulech mohli mít leda obrázky hrajících si koťátek a tím skončit,“ podotkl na konferenci Unie vydavatelů Petr Tkadlec, právník vydavatelství Czech News Center. „Zástupci řady mediálních asociací jednali s ministerstvem vnitra. Snažili se doložit specifika redakční činnosti a dospět k tomu, jak širokou výjimku pro média bude potřeba přijmout,“ řekl.
Naštěstí pro novináře obsahuje GDPR článek 85. Jeho smyslem je uvést právo na ochranu osobních údajů do souladu s právem na svobodu projevu a informací. Jinak řečeno, umožňuje novinářské, umělecké, literární a akademické výjimky. Ty budou podrobněji upraveny zákonem o zpracování osobních údajů.
„Novinařina sama o sobě by měla být dostatečným důvodem, abychom osobní údaje mohli zpracovávat,“ tvrdil Tkladlec. Chystaný zákon je momentálně ve fázi připomínkového řízení. Dovoluje zpracování osobních údajů, pokud je „nezbytné pro účely oprávněných zájmů“. Trestní minulost, zdravotní stav nebo informace o víře je možné zpracovat, pokud veřejný zájem převažuje nad oprávněnými zájmy toho, koho se data týkají. Novináři a vydavatelé by nakládání s takovými informacemi měli v budoucnu zvážit.
Technicky vzato by novináři měli informovat toho, o kom píší, že zpracovávají jeho osobní údaje. Subjekt článku by navíc mohl vznést námitku proti zpracování svých osobních dat a prokázat, že převažuje zájem na ochraně jeho práv a svobod. V případě investigativní žurnalistiky však novinář svou identitu prokazovat nemusí.
Každý také může dosáhnout úpravy historického článku na internetu, pokud prokáže pádný důvod ke změně osobních údajů.
ePrivacy – další strašák na obzoru
Přídavek ke GDPR, nařízení ePrivacy, ještě nebyl schválen Evropským parlamentem, a nejsou tak jasné jeho definitivní obrysy. Není ani jasné, kdy má případně vstoupit v platnost – existují jen jeho návrhy. Nedotýká se pouze osobních údajů jako takových, ale všech údajů získaných do určitého rozsahu.
Zavedení takových pravidel by ve výsledku ovlivnilo hlavně ekonomickou stránku médií, konkrétně kvůli komerčnímu využívání dat třeba pro reklamní účely. Mohou zkomplikovat hlavně chod reklamních sítí a RTB.
Regulace by se dotkly využívání cookies, digitálních stop použitelných k cílení reklamy, interpersonálních komunikačních služeb (tedy soukromých zpráv) a behaviorální reklamy. Pro vydavatele by se zkomplikovalo i využívání „antiadblocků“, protože by museli respektovat individuální nastavení prohlížeče, nebo dokonce měření návštěvnosti, které by podle současné podoby nařízení mělo přejít pod „nezávislé subjekty“.
„Jeden z pozměňovacích návrhů ePrivacy by v případě doslovného aplikování zakázal jakoukoliv reklamu na internetu bez souhlasu osob, pokud byste využívali cookies,“ řekl Vladan Rámiš z Mafry.
Foto: Unie vydavatelů
