Jedním z cílů marketingu je uspokojovat potřeby zákazníka a srozumitelně komunikovat produkt. Co ale dělat, je-li produktem něco tak složitého jako vědecký výzkum? Před vědci dlouhodobě stojí nesnadný úkol: přesvědčit populaci, že jejich práce je smysluplná a přináší společnosti vysokou hodnotu, ať už se jedná o základní, či aplikovaný výzkum. Ostatně, tento text by ani nevznikl, pokud bychom neměli vědecké poznatky získané během posledních několika desítek let.
Je velkým paradoxem, jak extrémně jsme na vědě a technologiích závislí a jak marginální část populace principům jejich fungování rozumí. Pouhé zjednodušování a vysvětlování vědeckých poznatků nic nespraví. Vědci často podléhají mylné představě, že stačí doplnit informační deficit mezi nimi a jejich publikem.
Několik vědeckých studií ovšem prokázalo, že i zdánlivě vyšší povědomí nemusí přinášet užitek a pozitivně ovlivňovat názory. I proto se k této problematice začalo přistupovat v zahraničí strategicky. Je běžné, že v anglosaských zemích se na univerzitách vyučují předměty v oboru science communication, které si kladou za cíl vhodně zprostředkovávat vztah vědců s veřejností. Instituce jako NASA, Evropská vesmírná agentura i další zahraniční vědecká pracoviště už mají komunikační oddělení a do hry výrazně promlouvají i moderní platformy. Každý den se tak můžeme seznamovat s nejnovějšími poznatky, ale i s tím, jak NASA funguje „za oponou“ pomocí svých Instastories. Téměř každá vědecká mise už má vlastní dedikovaný účet na Twitteru, který pravidelně nabízí čerstvý a poutavý obsah.
I to je důkazem, že „komunikace vědy“ se dá dělat jinak. I u nás pomalu nastávají změny. Prošli jsme vývojem od téměř degradujícího zjednodušování výstupů, kdy anonymní vědci vypadají jako parta kluků s krabičkami a anténkami, přes důležitý krok k představování konkrétních lidí stojících za výzkumy.
Pouhé představení úspěšných vědců ale nestačí. Málokdo si dovede představit, co obnášejí desítky let práce vedoucích k úspěchům na poli vědy. Je tak potřeba představovat mladší tváře, odhalovat jejich motivaci pro práci ve vědě a pomocí výše zmíněných platforem lidem přiblížit, jaké reálné dopady věda má na náš život a jeho kvalitu. Je v našem zájmu svět vědy, marketingu a médií propojovat a poskytovat zajímavým informacím adekvátní prostor.
Jan Lukačevič, chief mechanical designer, Oddělení kosmické fyziky Akademie věd ČR