Kolem novinových rozhovorů se udržuje spousta mýtů. Nejčastěji se týkají nároku na autorizaci nebo změny odpovědí před jejich vydáním. Jsou agentury, které se při „faktografické“ kontrole rozhovoru snaží na nátlak klienta (i samy od sebe!) změnit nebo připsat celé pasáže. Záznam na diktafonu je ale nemilosrdný. Řekli jste to? Tak se nedivte, že to i vyjde. S dosud nejdivnějším nápadem, jak zabránit otištění rozhovoru, který se nehodí, minulý týden přišel muž, který by přitom měl ctít ústavu a být vzorem pro celý obor. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán přiznal, že při rozhovoru pro Respekt o kauze předsedy hnutí ANO Andreje Babiše říkal věci, které by z titulu své funkce komentovat neměl. Dodatečně oznámil, že s otištěním interview nesouhlasí, a oháněl se autorským zákonem. Stranická disciplína v tu chvíli evidentně zvítězila nad právem. Specialisté na autorský zákon se mu vysmáli a vysvětlili mu, že ho chápe úplně obráceně. Autorem rozhovoru je ve skutečnosti novinář, a ne ten, kdo odpovídá na jeho otázky. A je to tak dobře, jinak by se takhle dalo cenzurovat cokoliv, co se zrovna nehodí. Politici by si kdykoliv mohli rozmyslet své výroky a diktovat si výslednou podobu. Novináři jsou tady ale od toho, aby velká zvířata hlídali, i když zrovna zdivočí.
Filip Rožánek
šéfredaktor
Tiskové zprávy, náměty a ohlasy posílejte na [email protected].
