Důvěra ve zpravodajství je nízká, tradičním médiím momentálně důvěřuje jen okolo 40 procent lidí. Vyplývá to ze závěrů každoročního výzkumu v oblasti digitálních médií, který provádí Reuters Institute, mezinárodní výzkumné centrum Oxfordské univerzity zabývající se studiem žurnalistiky.
Institut se v něm na konzumaci médií ptal 70 tisíc lidí na pěti kontinentech, ve 36 zemích světa, včetně Česka a nově i Slovenska. Jedná se tak o jeden z největších, ne-li o největší výzkum v oboru. Dotazování bylo realizováno on-line, odpovídali tak hlavně lidé, kteří konzumují média na internetu.
„Není to ta nejlepší podpora, ale je to něco, na čem můžeme stavět,“ komentoval nepříliš povzbudivé výsledky digitální stratég Reuters Nic Newman na summitu Global Editors Network (GEN), který se nedávno konal ve Vídni.
Důvěra v sociální sítě je však ještě nižší. Pouze 24 procent respondentů věří, že sociální média dělají dobrou práci v oddělování faktů od výmyslů a falešných zpráv. Průměrně 54 procent lidí je přitom používá jako zdroj zpráv každý týden.
Obecně si největší důvěru lidí drží média ve Finsku, kde jim věří 62 procent lidí. Česko je s 32 procenty téměř na chvostu statistik. A nejnižší je důvěra lidí k médiím v Koreji a Řecku. Když má však někdo svůj oblíbený zdroj zpráv, který využívá denně, jeho důvěra roste. Tato „polarizace“ je dobře vidět ve Spojených státech, kde má zpravodajství skóre 38 procent. 53 procent lidí však věří konkrétnímu, oblíbenému zdroji informací.
Vyzdvižen byl i rostoucí vliv mobilů a chatovacích aplikací. Alespoň jednou týdně je ke konzumaci zpráv používá 23 procent lidí. „Tato čísla rostou třeba v Turecku, kde je nebezpečné prezentovat politické názory na sítích,“ podotkl Newman.
Odpovědnost leží na novinářích
Ačkoliv se falešné zprávy a hoaxy na sítích šíří obvykle pomocí samotných uživatelů, kteří je sdílejí, odpovědnost uvalují na média. „Lidé většinově souhlasí s tvrzením, že oddělování pravdy od výmyslů je práce novinářů,“ líčil Newman.
„Současná debata o fake news posiluje postavení zavedených zpravodajských zdrojů, děje se tak ale pouze ve Spojených státech,“ upozorňoval výzkumník Reuters.
Hořkosladká pilulka jménem Trump
Svou nechutí k tradičním médiím se dlouhodobě netají americký prezident Donald Trump, který se s nimi i často pouští do křížku. Vznikl tak paradoxní fenomén, kterému se v branži říká „Trump bump“. Americká média totiž zaznamenala růst digitálního předplatného o sedm procent. A současně se ztrojnásobilo množství finančních příspěvků na jejich chod. Zejména od mladých a levicově orientovaných lidí. Na jednu stranu tak upadá reputace a důvěryhodnost médií, na druhou jim kontroverze a politická polarizace vlévají novou krev do žil a aktivují nové publikum.
Sítě poskytují obsah, ne značku
Konzumenti jsou díky kombinaci médií, agregátorů obsahu, vyhledávačů a sociálních sítí vystaveni více zdrojům. „Průměrný člověk, který konzumuje zprávy na sociálních médiích, využívá víc než čtyři zdroje zpráv. Lidé nevyužívající sociální sítě jen tři,“ poukázal Newman. Rozdíl je podle něj ještě výraznější, pokud zprávy vyhledávají pomocí vyhledávačů.
Problémem je však rozeznávání zdrojů zpráv podle jejich značek. Na 80 procent lidí si vzpomene, kde četli nějakou zprávu, pokud na zpravodajskou stránku přišli přímo. Pokud se ale ke zprávě dostanou přes sociální sítě, vzpomene si na zdroj přibližně polovina lidí – u Twitteru 55 procent lidí, u Facebooku 44 procent. A pokud se na ni dostali z vyhledávače, tak dokonce jen 37 procent.
„Možná nemáte takovou brand awareness, jak myslíte,“ varoval novináře na vídeňském summitu Nic Newman.
Foto: GEN Summit 2017
