České pivovary loni vyrobily 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. To je nejvíc v historii. Jeho spotřeba ale zůstala prakticky stejná – 143 litrů na osobu. Na rekordně nízkou úroveň ovšem loni klesl podíl piva vypitého v hospodách a restauracích. Činil jen 39 procent. Přesun pití piva z hospod do obýváků je dlouhodobý trend, který patrně bude ještě pokračovat. Přestanou snad Češi chodit do hospod úplně? A co dělají pivovary, aby je tam nalákaly?
Pijeme méně, ale lépe
„S několikaletým zpožděním kopírujeme vývoj v západní Evropě. Příčinou jsou zásadní změny životního stylu: obecný nedostatek času, obavy ze zbytkového alkoholu v krvi řidičů a rozevírání cenových nůžek mezi segmenty on-trade a off-trade,“ vysvětluje David Kudláček, on-trade sales manager společnosti Budějovický Budvar. A varuje, že trend poklesu restauračního segmentu on- -trade může dál pokračovat, protože podmínky pro podnikání v gastronomii jsou „stále náročnější“.
Na mysli má zpřísňování hygienických předpisů, elektronickou evidenci tržeb, zpřísnění prodeje alkoholu mladším 18 let a osobám zjevně ovlivněným alkoholem nebo jinou návykovou látkou a zcela aktuální zákaz kouření.
Pomáháme hostinským
Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen, má sice pocit, že „lidi se už začínají do hospod vracet“. Se změnou životního stylu se ale především změnilo i jejich spotřebitelské chování. Obzvlášť ve větších městech jsou lidé náročnější, rádi ochutnávají pivní speciály a limitované várky, a „logicky tak vypijí menší množství piva“.
Budvar se podle Davida Kudláčka snaží „pomáhat každému hospodskému tak, aby svým návštěvníkům mohl nabízet nejlepší servis“.
„Domácí pití piva je běžným trendem v celé Evropě. Dostat konzumenty do našich provozoven a hlavně je tam udržet stojí stále víc úsilí. Snažíme se proto být ve spolupráci s hospodami aktivní a pomáhat jim. Současně provozovny směrujeme k dalším aktivitám v jejich režii,“ potvrzuje Jana Pikardová, tisková mluvčí společnosti Heineken.
Pikardová vysvětluje, že hospodští, kteří chtějí být dlouhodobě úspěšní, dnes musí rekonstruovat interiéry, investovat do vyšší úrovně kuchyně a především dbát na kvalitu piva a šíři sortimentu ve své provozovně, protože pouze za perfektně naservírované pivo si mohou svým konzumentům říct o víc peněz a oni se budou pravidelně vracet. K tomu očekávají ze strany pivovarů konzultace a doporučení. Hosté totiž vyžadují širší sortiment piva, nealko pivo, novým trendem jsou cidery, pšeničné pivo a samozřejmě sezonní speciály. Velkým hitem jsou tankovny, které pivo uchovávají ve stejné kvalitě jako v ležáckém sklepě v pivovaru.
Značkové restaurace jsou zásadní
Podle Kudláčka hrají zcela zásadní roli v prezentaci brandu značkové restaurace. Představují totiž zhmotnění všech jeho hodnot a tím výrazně pomáhají v budování vztahu ke značce. Kudláček nechce zmiňovat konkrétní čísla, prodeje piva v každém značkovém podniku jsou podle něj ale vyšší než v průměrné hospodě. Investované náklady se samozřejmě musí v relativně krátké době vrátit.
Budvar tak letos otevřel už dvě restaurace pod jménem Budvarka. Zachoval název populárního konceptu, který vznikl před 20 lety, ale přizpůsobil ho náročnějším požadavkům dnešního trhu. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice.
Podle snímků, které MAM dodal, vypadá nová Budvarka téměř jako „fine dining“ restaurant. A ve třech velkých městech provozuje Budvar i moderní městský koncept In Loco. S výjimkou Original Pivnice Budvarka přímo v prostorách pivovaru jsou všechny restaurace provozovány na principu pronájmu.
Dejte to do tanků!
Královský pivovar Krušovice z portfolia Heinekenu rozvíjí svůj koncept Šaland. Jejich novou verzi poprvé představil začátkem května loňského roku, kdy byla otevřena Šalanda na hlavním nádraží v Praze. Letos už byla otevřena šestá provozovna tohoto typu. V jejich interiérech převažují tradiční materiály jako dubové stoly nebo lavice či nerez. Největší pozornost je v nich ovšem věnována pivnímu hospodářství, především tedy již zmiňovaným pivním tankům.
Jednoznačným průkopníkem v oblasti rozvoje značkových restaurací je ovšem smíchovský Staropramen, který svou první restauraci Potrefená husa otevřel už před 19 lety. Sázka na tehdy revoluční myšlenku spočívající ve vybudování sítě moderních restaurací se širokou nabídkou piv, kvalitní gastronomií a obsluhou byla úspěšná, což potvrzuje skutečnost, že dnes je Potrefených hus téměř 30 a ročně je navštíví na tři miliony lidí.
Staropramen dokonce není schopen uspokojovat zájem potenciálních franšízantů o tento koncept, protože je svým charakterem určen pro větší města a ve většině z nich už jedna nebo dvě Potrefené husy fungují. V roce 2014 proto představil projekt Naše hospoda, jehož cílem je dostat kvalitně ošetřené pivo a cenově dostupnou tradiční českou kuchyni do menších měst v regionech.
V nejlidnatější části Ostravy, obvodu Ostrava-jih, byla loni otevřena první Ostravarna, což má být „zcela nový typ hospod, který svým návštěvníkům nabízí nezaměnitelnou atmosféru Ostravy a především skvěle ošetřený tankový Ostravar a regionálně zaměřenou kuchyni“. V plánech je letos otevřít další v Ostravě a jednu v Opavě.
Průkopníci ze Smíchova
Vypadá to, že Staropramen zůstává průkopníkem i dnes. Zatímco většina pivovarů otevírá značkové restaurace, jejichž cílem je uspokojovat stále náročnější zákazníky, Staropramen si uvědomil, že tady dost možná vzniká nová „nika“.
Úplnou novinkou je tak jeho Branický výčep. Na Smíchově jsou totiž přesvědčeni, že v posledním desetiletí z našeho trhu prakticky vymizely dřív oblíbené bufety, osvěžovny a jednoduché výčepy piva, které byly typickou součástí naší pivní kultury.
Branický výčep chce navázat na tradici těchto zařízení a „v čistém a moderním prostředí nabídnout zákazníkům jednoduchou formu osvěžení a občerstvení například po cestě z práce, během čekání na vlak či venčení domácích mazlíčků“.
Výčepu dominuje masivní výčepní stůl s prosvětleným logem Braník, při zpracování interiérů byly použity odolné a snadno udržovatelné materiály. Hosté mají prostor na stojáka a výčepy nabídnou jen jednoduché občerstvení, jako je sekaná, párek, klobása, nakládaný hermelín, utopenec či obložené chlebíčky. V případě potřeby bude ovšem možné Branický výčep kombinovat i s plnohodnotnou samoobslužnou jídelnou.
Zmlsaná Praha si ovšem na Branický výčep bude muset počkat. První byl totiž otevřen na konci května letošního roku v Neratovicích v ulici Bratří Čapků.
„Důležité je o stávající koncepty stále pečovat, inovovat a rozvíjet je. Dnes se chceme zaměřit hlavně na lidi, kteří s naším pivem pracují a jsou posledním článkem mezi námi a hosty,“ shrnuje filozofii Staropramenu Jan Trochta.
