Prakticky každé volby přinesly vlnu politické inzerce na venkovních plochách, zejména billboardech. Výjimkou byly jen předčasné volby do sněmovny v roce 1998, kdy se parlamentní strany dohodly, že billboardy nebudou z úsporných a časových důvodů používat. Ale od té doby už nic takového nehrozí. Strany i jednotliví kandidáti pravidelně investují desítky milionů korun do prezentace svých slibů na poutačích, přestože jejich vliv na rozhodování voličů je marginální.
„Pro politické strany jsou billboardy určitě hodně důležité, stejně jako pro ostatní zadavatele. Ale doba, kdy byly billboardy pro politiky a jejich kampaň nosné a klíčové, je pryč,“ zhodnotil v lednu situaci pro magazín Euro majitel sítě BigBoard Richard Fuxa.
Při pohledu na výsledky různých voleb v Česku je opakovaně vidět, že ani oblepení celé republiky plakáty vítězství nepřinese. Třeba Demokratická strana zelených v roce 2009 disponovala 300 billboardy a 50 megaboardy. Přesto dostala jen 0,6 procenta hlasů a do Evropského parlamentu se nedostala. Před sněmovními volbami v roce 2013 měla ČSSD venkovní kampaň v ceníkové hodnotě přes 44 milionů korun, OOH média tvořila 40 procent jejího mediamixu, a přesto „utrpěla vítězství“ s dosud nejhorším výsledkem ve své polistopadové historii. Na druhé místo se k překvapení všech s těsným odstupem 1,8 procenta vyšvihlo hnutí ANO, ačkoliv hodnota jeho OOH činila 13 milionů. Investovalo spíš do printu, tvořil 66 procent mediamixu.
Politické billboardy se udrží i dál. Senátor Václav Láska předloni neúspěšně navrhl zákon, který by je úplně zakázal, dokonce pod hrozbou pokuty pro provozovatele venkovních ploch. Mezi zákonodárci ale pro svůj nápad našel jen malou podporu.
Pamatujete si stranu Hlavu vzhůru? Ani ona na billboardech nešetřila. V posledních volbách do sněmovny získala 0,42 procenta hlasů.
Foto: Jiří Koťátko
