S televizními dramatizacemi skutečných historických událostí má Česká televize v poslední době dobré zkušenosti. „Většina těchto pořadů má na daných stanicích vyšší než průměrnou sledovanost, což dokladuje zájem diváků,“ uvedl na tiskové konferenci k programovým novinkám generální ředitel ČT Petr Dvořák. Mezi 32 novými projekty, které loni schválila programová rada televize, proto tento žánr zaujímá významné místo.
Například revoluční kvas roku 1618 zachytí snímek Defenestrace režiséra Zdeňka Jiráského. Do doby o sto let později, do éry reformátorské panovnice Marie Terezie, diváky zavede stejnojmenný dvoudílný film, jehož režie se ujal hollywoodský režisér Robert Dornheim.
Oba zmíněné snímky přitom vznikají v koprodukci. Defenestraci ČT realizuje společně s francouzko-německou kulturní stanicí Arte a rakouskou ORF, na Marii Terezii se podílí vedle ORF také maďarská MTVA a slovenská RTVS.
České televizní filmaře však inspirují i protagonisté novodobé historie, třeba Alois Rašín, čeští piloti RAF nebo oběti metanolové kauzy z roku 2012.
Vývoj a výroba původní tvorby je nákladný a dlouhodobý proces. „Na rozdíl od jiných žánrů je vývoj dramatiky otázkou statisíců korun, nechceme ty investice zahodit. Na druhou stranu, mým cílem je mít zhruba 20 až 25 procent odpisů, nepovedených projektů, protože to dokladuje, že dáváme tvůrcům prostor vyzkoušet i nevyzkoušené,“ řekl ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa. Jak ale dodal, v televizním prime timu není na experimenty příliš místa.
Vedle historických fresek tak v něm dostanou prostor spíše osvědčené formáty – detektivky, seriál podle komedie Dabing Street, kterou napsal pro Dejvické divadlo Petr Zelenka, nebo seriál s romskou tematikou Lynč. Ten připravuje skupina mladých tvůrců pod vedením amerického scenáristy Harolda Aptera (Star Trek, Walker Texas Ranger).
Snímek Defenestrace Česká televize připravuje v koprodukci s francouzsko-německou kulturní stanicí Arte a rakouskou ORF.
Foto: Česká televize
