Je to tak! Video, kde si Tomáš Třeštík nevšímá manželky, aby se vzápětí briskně věnoval jejímu dotazu “A co ty mi dáš k Vánocům?” odpovědí “Kozy.”, pobouřilo český internet. “Skandál! Sexismus! Zlo!” zvolal lid. A nic nepomohlo, že se jednalo o reklamu Člověka v tísni na kampaň Skutečný dárek, díky které může právě lid pomoci chátrající Africe koupí motyky, záchodu nebo potrefené kozy.
Nojo, je to lacinej a blbej fór. Dalo se vymyslet něco lepšího, chytřejšího a šarmantnějšího. Mohlo se to i líp natočit a zrežírovat. Prostě se to mohlo celý udělat jinak. Třeba s Tomášem Řepkou a Kateřinou Kristelovou. U nich by se mohlo skutečně jednat o “skutečný dárek”. Ale proč? Proč to pohoršení a hysterické #metoo výkřiky? Proč u manželů Třeštíkových, u kterých je automaticky jasné, že jde o nadsázku? Navíc okamžitě potvrzenou ušlechtilým přesahem.
Jakmile totiž upustíme od toho, že se jedná o prvoplánový nápad se sexistickým podtónem, zbyde nám jen obyčejné marketingové schéma – snaha přes rychlé zaujetí předat informaci. Informaci, jak zlepšit svět. A nemělo by zlepšování světa mít větší prioritu než rozmazávání laciného fóru? V tomto případě se totiž nejedná o výrobce flash disků se samoúčelným sloganem “Chcete zasunout?”, kterého ocenila antisoutěž Sexistické prasátečko, ale o Člověka v tísni, který neprodává flash disky, ale pomáhá lidem v tísni.
A popravdě věřím, že když je produktem kampaně dobrá věc, trocha provokace kvůli získání pozornosti neuškodí a lidi, co chtějí skutečně přispět, neodradí. A taky si Tomáš Třeštík mohl z nabídky Skutečných dárků koupit “Štastné děvče” a to by byl větší průser.
Autor je Creative Innovation lead v Deloitte Next