Nezávislá maďarská média se necelý rok před tamními volbami ocitají pod silným tlakem. Vládní strana Fidesz předložila návrh zákona „O transparentnosti veřejného života“, který by již nyní finančně strádajícím redakcím znemožnil financování ze zahraničí.
Když byly v pondělí v Bratislavě prezentovány výsledky průzkumu Media Freedom Poll 2025, podle kterého obavy o svobodu médií vyjadřuje 61 procent Maďarů, byla u toho i Veronika Munk. Bývalá šéfredaktorka nezávislého webu Telex.hu, která dnes působí ve slovenském Denníku N, během panelu nastínila, že brzy může být v Maďarsku ještě hůř.
Tamní média včetně mnoha z těch nezávislých jsou ve snaze přežít silně odkázána na veřejné zdroje financování. „Vláda Viktora Orbána teď využívá toho, že Trumpova administrativa zmrazila agenturu USAID a prostřednictvím Úřadu pro ochranu (maďarské) suverenity spustila nový útok na média,“ popsala Veronika Munk.
Zmíněný úřad by měl získat právo vyhledávat aktéry z občanské společnosti i médií, kteří škodí maďarské suverenitě. „Minulý týden Orbán oznámil, že vznikne nový Transparentní zákon, prostřednictvím kterého budou stíhána a pokutována média sloužící předešlé americké administrativě,“ dodala s tím, že potlačovat média finančním tlakem je v Maďarsku již tradicí.
Nejspíš v tu chvíli netušila, jak si vláda se vznikem tohoto zákona pospíší. Už v úterý před půlnocí legislativní úpravu, která nezkomplikuje život jen médiím, ale i neziskovým organizacím přijímajícím zahraniční pomoc, předložil parlamentu poslanec za Fidesz János Halász.
Podle nového zákona by úřad, pokud usoudí, že činnost organizace financované ze zahraničí ohrožuje suverenitu Maďarska, mohl doporučit vládě, aby ho zařadila na seznam. V takovém případě by médium či organizace neměla nárok na jedno procento z daňových darů. V Maďarsku je totiž možné přidělit jedno procento z daně z příjmu fyzických osob konkrétním organizacím a účelům dle vlastního výběru.
Organizace, která se ocitne na seznamu, si pak bude muset od všech podporovatelů vyžádat „průkazný soukromý dokument“ týkající se veškerého financování, v němž bude uvedeno, že peníze nepocházejí ze zahraničí. Pokud se zahraniční financování prokáže, pokuta splatná do 15 dní bude vyměřena jako 25násobek přijatých finančních prostředků.
„Podle návrhu může být suverenita země ohrožena činnostmi, které jsou schopny ovlivnit veřejné mínění. A za takovou je považována i jakákoli činnost, která by mohla ovlivnit vůli voličů nebo demokratickou debatu,“ uvádí maďarský web Telex.hu.
Podle Veroniky Munk je navíc možné sledovat i veřejné autority, které otevřeně nabádají lidi, aby nezávislá média finančně nepodporovali a aby je nepředpláceli. „Je to nová forma propagandy proti nezávislým médiím, která ovlivňuje jejich finanční udržitelnost a tím pádem i nezávislost,“ uvedla novinářka.
V reakci na předložení návrhu zákona pětice nezávislých redakcí 444, 24.hu, hvg.hu, Partizán a Telex spustila ve středu společné více než tříhodinové vysílání na YouTube.
„Pokud parlament přijme návrh zákona Jánose Halásze s názvem O transparentnosti veřejného života, Maďarsko se v omezování nezávislé žurnalistiky a veřejného života dostane na úroveň Putinovy republiky. Na úroveň válečného agresora Ruska. Nebo trochu za ní,“ padlo v závěru online přenosu na webu 444.
Pro kontext: vládní strana Fidesz loni na podzim poprvé od roku 2006 ztratila v průzkumech vedoucí pozici, když ji přeskočila opoziční strana TISZA Petera Magyara (ta je podle mnohých jen Fidesczem s lidskou tváří – například v otázce Ruska a Číny sdílejí stejný přístup).
Nový Transparentní zákon podle některých nemusí být jen bičem na média, ale i Orbánovo možností, jak zdiskreditovat a oslabit právě politického konkurenta Petera Magyara.
„Je zajímavé, že obě politické síly teď mluví o nebezpečí ze strany Spojených států,“ zmínil ještě na prezentaci Media Freedom Poll Márton Gergely, šéfeditor webu hvg.hu. „Orbán mluví o nebezpečí z pohledu USAID a dolarů proudících do země a současně voliče opozice děsí chaos kolem Donalda Trumpa,“ dodal určitý paradox maďarské reality.
Na znevýhodňování nezávislých médií také v dubnu podalo stížnost Evropské komisi vydavatelství Alhambra Press, které stojí mimo jiné za týdeníkem Magyar Hang, ve spolupráci s dalším mediálním domem. Podle jejich dat byla totiž maďarská mediální scéna vážně narušena tím, že vláda inzercí v podstatě dotovala spřízněná média částkou, která od roku 2015 představuje téměř 1,1 miliardy eur. To podle Alhambra Press představuje nezákonnou státní podporu neslučitelnou s pravidly EU. Vyjádření vydavatelství v angličtině si přečtěte zde.
