Lehce nadpoloviční většina českých obyvatel má aktuálně obavu o svobodu médií v zemi. Jejich podíl přitom podle čerstvého průzkumu Media Freedom Poll 2025 vzrostl ze všech států V4 meziročně nejvíce – o pět procentních bodů.
Necelé dva týdny poté, co byl vydán žebříček Reportérů bez hranic (RSJ), ve kterém se Česko oproti loňsku posunulo o sedm příček výš na celosvětově desáté místo, byly představeny výsledky čtvrtého ročníku průzkumu MFP pro střední Evropu.
Nejvíce obav o svobodu médií druhým rokem panují na Slovensku, nicméně negativní trend v Česku, které bylo dosud premiantem, vykazuje vytrvalý růst. „Jednou z hypotéz může být to, že se blíží sněmovní volby,“ uvedl odborný garant průzkumu Václav Štětka z Loughborough University.
Obavy o svobodu médií
(%, 2022-2025)
„Potvrzuje to rozklad dat podle voličů největší koaliční a opoziční strany v posledních volbách. A tam u voličů Spolu meziročně vzrostly obavy o jedenáct procentních bodů,“ dodal.
Zatímco na Slovensku a v Maďarsku jsou jako největší hrozba pro svobodu tisku vnímány tamní vlády, v Česku to jsou majitelé médií, inzerenti a jiné byznysové zájmy. „Není bez zajímavosti, že Česko je jedinou zemí v regionu, kde lidé vidí jako větší riziko digitální platformy než vládu,“ zdůraznil Václav Štětka.
Vnímané hrozby pro svobodu médií
(průměrné skóre na škála 1-5)
Podle Martina Ehla, hlavního analytika Hospodářských novin, jenž v panelu diskutujícím výsledky zastupoval Česko, zdejší aktuální postoj (sběr dat probíhal v dubnu) vedle nadcházejících voleb ovlivnilo dění kolem médií veřejné služby. Ať už šlo o jejich financování, nebo o kauzy kolem odvolaného ředitele České televize Jana Součka.
„Pro obyčejného občana bylo tou zásadní otázkou zvyšování poplatků. Většinu života dělám v soukromých médiích a moc nechápu nářky kolegů ze veřejnoprávních médií, jak nemají peníze, když podle mě mají spoustu prostoru pro úspory,“ uvedl svůj názor Ehl.
Vnímaná svoboda konkrétního mediatypu
(průměrné skóre na škále 0-9, 2025 vs. 2024)
Vnímaná důvěryhodnost konkrétního mediatypu
(průměrné skóre na škále 0-9, 2025 vs. 2024)
Průzkum se letos nově zaobíral také možnostmi, zda a jak regulovat digitální obsah. Většina lidí ve všech čtyřech zemí je přesvědčena, že by EU měla uvalit sankce na globální digitální platformy, pokud se nepodřídí regulaci obsahu.
V Česku přitom má tento krok nejmenší podporu – jen 55 procent je pro, 17 procent lidí je proti. Obecně napříč zeměmi platí, že proti jsou voliči populistických či liberálních stran.
Co se týká konkrétního obsahu, zatímco v regulaci propagace terorismu a vyhrůžek násilím jsou Češi stejně jako zbytek regionu pro jeho odstraňování, v případě příspěvků podporujících sebepoškozování, poruchy příjmu potravin či kyberšikany dětí, nenávistného obsahu, verbálního obtěžování a falešných a zavádějících informací o zdraví a politice jsou hluboce pod průměrem.
„Jestli tomu dobře rozumím, tak zhruba polovina lidí je přesvědčena, že fake news týkající se zdraví a politiky by neměly být odstraňovány,“ vzal si slovo Michal Olszewski z polského deníku Gazeta Wyborcza. „Z mého pohledu to znamená, že úroveň akceptace takového obsahu je extrémně vysoká. Přemýšlím, co s tím můžeme dělat. Hodně mě to znepokojuje,“ dodal.
Poslední částí průzkumu pak byly otázky na to, jak domácí média a veřejné mínění ohrožuje vliv konkrétních zemí. „Ve třech zemích vrostly obavy z působení Ruska, v Maďarsku z nějakého důvodu naopak poklesly. Ale mnohem zajímavější byla zjištění spojená se Spojenými státy,“ komentoval Václav Štětka.
Obavy z vlivu konkrétních zemí/aktérů na domácí média a veřejné mínění
(% “velmi znepokojený” + “spíše znepokojený”, V4)
Napříč všemi čtyřmi zeměmi došlo s nástupem administrativy Donalda Trumpa k zásadnímu růstu těchto obav. V Česku konkrétně poměr těch, kteří jsou velmi a spíše znepokojení, meziročně vzrostl ze 41 na 60 procent.
„Nikdy bych neřekla, že se ve svém životě dočkám toho, že budou Spojené státy vnímané jako větší hrozba než Čína,“ pravila Tessa Szyszkowitz, předsedkyně Rady pro redakční nezávislost.
