Když má firma uzavřený systém nakládání s materiály, bude mnohem konkurenceschopnější, říká Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl, se kterým má velké globální plány. Na platformě už funguje několik tisíc firem a postupně přidává další evropské země.
Urychlila pandemie nahlížení firem na udržitelnost? Hledají cesty k úsporám s využitím materiálu a odpadů?
V oblasti nakládání s odpady leží obrovská enviromentální i finanční výzva. Prostor pro zvýšení efektivity je obrovský. Ze Země se ročně vytěží sto miliard tun materiálu a třetina z něj se stane odpadem, což nedává ekonomický smysl, protože velká část odpadu má svou hodnotu a je třeba, abychom do budoucna uměli zdroje efektivně alokovat. Po roce a půl covidu je patrné, že docházejí materiály, které nyní rychle zdražují. Cena kovů například meziročně stoupla na dvojnásobek, rostou i ceny plastů a papíru. Všechny tyto věci po ekonomické stránce tématu udržitelnosti nahrávají. Výrobní firmy by systém nakládání s materiály neměly řešit jen kvůli ekologické otázce, ale proto, aby nebyly závislé na zahraničním dovozu. Když má firma uzavřený systém řešení nakládání s materiály, bude díky úsporám konkurenceschopnější.
Kolik firem se už do vaší digitální platformy zapojilo?
Cyrkl je technologická firma, která stojí na dvou pilířích. Platforma je už dnes největším digitálním odpadovým tržištěm v Evropě, druhá noha je poradenská, přičemž nám generuje asi 70 procent příjmů. Na tržišti máme nyní přes šest tisíc aktivních společností — například Siemens, BASF, IKEA, Lidl, Škoda a řadu dalších. Díky datům přesně vidíme, kolik materiálu kudy protéká a dokážeme úspěšně propojit 70 až 90 procent nabídky s poptávkou. Díky našim nástrojům jsme schopni najít ideálního partnera. Je důležité firmám zajistit dostatečnou likviditu na straně nabídky. Velká část z firem se do platformy zapojila kvůli ekonomickým důsledkům a ekologie je spíše na druhém místě. Ale to je správně, protože globální potenciál udržitelnosti se naplní jen tehdy, když půjde ruku v ruce ekonomický přínos s ekologií.
Nabízíte analýzy materiálových toků a cirkulární skeny, daří se i díky nim přesvědčovat firmy o výhodách cirkulárního přístupu?
Hlavní motivací je finanční přínos, firmy by ale měly aspirovat i na snížení CO2 a odpadové stopy. Máme z dat dobře zdokumentované možné úspory, v průměru se bavíme o 200 až 600 tunách CO2 za rok. Finančně to pak vychází asi na dva až tři miliony korun úspor. Návratnost takových investic se pohybuje v řádech měsíců. Z jednoho skenu nám dokonce vyšla úspora 33 milionů korun, což už činilo deset procent EBITDA dané firmy. Ne u všech jsou úspory tak vysoké, ale většinou jde o vyšší jednotky milionů korun. Pro firmy analyzujeme jejich materiálové toky, najdeme co nejlepší využití pro daný materiál, spočítáme úsporu CO2 a peněz pro každý tok a dáme konkrétní doporučení, co dělat.
O jaké suroviny je největší poptávka? Kolik materiálu už přes Cyrkl změnilo majitele?
Plasty odpovídají polovině obratu, demoliční odpady asi 5 až 10 procentům. Druhou nejsilnější oblastí jsou kovy, elektroodpad a papír. Přes tržiště už proběhlo přes pět tisíc obchodů, dohromady šlo o 130 tisíc tun materiálu a ušetřilo se 350 tisíc tun CO2. Meziměsíčně rosteme průměrně o patnáct procent. Každý týden se registruje okolo 180 nových firem.
Kdo všechno aktuálně s Cyrklem spolupracuje?
Máme především silný tým uvnitř společnosti dnes už o 25 lidech. Spolupracujeme ale i s externími odborníky na různá témata a neziskovými organizacemi jako je INCIEN, JIC, Impact Hubem, firmami i experty z různých oblastí. Jsme součástí iniciativy Změny k lepšímu, které se snaží Česko transformovat do moderní ekonomiky, je v ní přes 600 firem. Jsem fanda open byznysu a open inovací, člověk se může bavit napříč sektory, dělat synergie, obzvláště v cirkulární ekonomice je to potřeba, je tam řada oblastí, kde se člověk potřebuje poradit s experty, například ohledně legislativy. Je vidět, že se vše rozvíjí, problematice se věnuje více právníků třeba v oblasti zeleného zadávání veřejných zakázek. Začíná být více odborníků na odpadové hospodářství, cirkulární ekonomiku, řeší to více i marketingové agentury. V Česku také funguje strategie Cirkulární Česko 2040. Na můj vkus není tak inspirativní, jak by mohla být, některé pasáže jsou vágní. Myslím, že více než na vládní úrovni přijde posun spíše z regionů. Kraje jsou blíže firmám i lidem a mohou myšlenku snáze rozvíjet.
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání časopisu Marketing & Media, které vyšlo v pondělí 14. června 2021. Časopis si můžete předplatit zde.