Opatření proti koronaviru v Česku jako první zasáhla odvětví zábavního průmyslu a umění, a s nimi zhruba 200 tisíc pracovních míst. Spolu se zastavením sportovních činností nebo letecké dopravy by jejich dopad na HDP podle Deloitte činil 0,7 %. Dopadů pandemie se obávají i odvětví průmyslu a strojírenství. Ty tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů, jak vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech. Podle České spořitelny pomůže situaci zvládnout obecně nízké zadlužení.
Zábava a umění se na hrubé přidané hodnotě v Česku podílí necelými dvěma procenty. Omezení setkávání a uzavření divadel či kin ale zasáhlo zhruba 200 tisíc lidí pracujících v těchto odvětvích. Vládní opatření dopadla i na sektor pohostinství a také obchody. „Právě tyto sektory spolu s dopravou a ubytováním se přitom na českém HDP podílejí více než patnácti procenty. Podle Eurostatu tak tvoří třetí nejvýnosnější složku naší ekonomiky. V celoevropském srovnání jde o podprůměrné zastoupení jak z hlediska přidané hodnoty, tak i zaměstnanosti,“ uvádí Adéla Denková z projektu Evropa v datech.
Na HDP pozitivně zapůsobí domácí práce
Omezení dopadají v první linii právě na odvětví, která přímo zasáhlo zastavení činnosti nebo výrazný pokles poptávky. „Jde například o vzdělávání, kulturní a sportovní akce, stravování a ubytování, činnost cestovních kanceláří, leteckou dopravu nebo knihovny a galerie. Pokud by se v této části ekonomiky zastavila činnost na měsíc, činil by dopad na roční HDP Česka zhruba 0,7 procenta,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Na ekonomiku naproti tomu krátkodobě pozitivně zapůsobí zvýšené nákupy v obchodech s potravinami, drogeriích a lékárnách. „V některých dnech je to až dvojnásobek oproti normálu. Samozřejmě že tento nárůst souvisí se snahou se předzásobit a bude omezovat pokles HDP minimálně v prvním čtvrtletí,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Upozorňuje také, že HDP obsahuje i položku, která měří příspěvek domácích prací. „Tato položka bude pozitivně působit na růst HDP ve chvíli, kdy jsou lidé uzavřeni doma, ale nejsou nemocní a potřebují se nějak smysluplně zabavit,“ říká Navrátil.
Průmysl jako tažná síla v ohrožení
Největší měrou se na českém HDP podílí průmysl a strojírenství, které dohromady tvoří 44 % přidané hodnoty a zaměstnávají rovněž 44 % lidí. V tomto ohledu se Česko podle Eurostatu pohybuje výrazně nad evropským průměrem 27 % lidí zaměstnaných v tomto sektoru. Kvůli preventivním opatřením zažívají odstávky i velké podniky, včetně těch z oblasti automotive, která je s 4,5% podílem na přidané hodnotě páteří české ekonomiky.
Zásadní dopad může mít do budoucna omezení příjmů lidí ze zasažených odvětví, které povede ke snížení spotřeby. Například právě automobilový průmysl očekává, že dojde k výraznému poklesu poptávky po nových vozech. „Nesmírně těžké to bude nejen pro finální výrobce, ale také pro celý subdodavatelský sektor. Současná situace je o to horší, že postihuje téměř celý svět a je těžké najít teritoria, na kterých by výrobci mohli kompenzovat své ztráty z tradičních trhů,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ekonomice pomáhá nízké zadlužení
Současná situace se nevyhne srovnáním s ekonomickou krizí z přelomu let 2008 a 2009. David Navrátil z České spořitelny je však přesvědčen, že má nyní Česko lepší výchozí pozici než před jedenácti lety. „Bude to velmi těžké období. Česká ekonomika má výraznou silnou stránku, a tou je absence makroekonomických nerovnováh a skutečnost, že jak vláda, tak domácnosti a firmy mají nízké zadlužení. Česko má tak možnost projít problémy relativně hladce. Státní rozpočet má prostor pro zvýšení zadlužení, aniž by to ohrožovalo dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ doplňuje Navrátil.