Employer branding, tedy budování značky zaměstnavatele, je disciplína nabývající na významu zvláště v posledních dvou letech. V Česku je nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie, kdo chtěl pracovat, už pracuje. Důsledkem je i změna v oblasti náboru: při přijímacích pohovorech si mnohdy nevybírá zaměstnavatel zaměstnance, ale naopak. Navíc srdcaři, kteří vždy byli a jsou duší každé firmy, se postupně osmělují a vedeni příkladem svých mladších kolegů se rozhlížejí, zda je tráva jinde zelenější.
Manažeři štěstí
Řada firem zavádí pozice employer brand managera, či dokonce manažerů štěstí, kteří mají dělat všechno pro to, aby se zaměstnanci cítili ve své práci spokojeni. Reálná náplň má nejrůznější podoby. Mnozí se jako první vrhnou na předělání chill out zón, aby byly opravdu cool. Jiní na základě ankety zjistí, že největším demotivátorem je jídlo v kantýně. Změní tedy dodavatele, aby za rok zjistili, že největším demotivátorem je opět kvalita jídla. Vznikají soutěže o nejlepší zasedačku, nejhezčí chill out a všichni se tak nějak starají, aby byli lidé od příchodu do práce až po opuštění budovy co nejvíce šťastní. Firma vypadá hezky a namontovat houpací sítě místo židlí je tak rychlé (a docela levné).
Kde se bere loajalita zaměstnanců
Když získáte důvěru lidí a oni vám odhalí své skryté touhy i křivdy, často zjistíte, že tyto mají několik společných jmenovatelů. Vše začíná u uspokojení těch nejzákladnějších potřeb člověka. Kdo vám řekne, že nechodí do práce kvůli penězům, obvykle lže. Teprve když dokážete své zaměstnance přesvědčit, že se jim za jejich práci dostává spravedlivé odměny, můžete pomýšlet na úspěch v budování dobrého jména značky.
Před rokem začal jeden z obchodních řetězců komunikovat na svých náborových billboardech platy. Totálně zamíchal trhem práce nejen ve své kategorii, ale nastavil nová pravidla pro komunikaci, se kterými se nyní musí vyrovnat všichni ostatní. Svět se mění a odměňování se stává ze zapovězeného tématu měřítkem, jak si mě můj zaměstnavatel váží.
Když se zeptáte i toho nejvíce nespokojeného zaměstnance, co ho ve firmě drží, v 99 procentech případů vám odpoví stejně – lidi! To, jak funguje kolektiv a přímý nadřízený, je druhým největším faktorem pro spokojenost lidí.
Tím třetím je pak vědomí, že dělám práci, která má smysl. Paradoxně právě ty nejzákladnější, řadové pozice v každé firmě touží po takovém sebenaplnění asi nejvíce!
Na rozdíl od manažerů, kteří mají před sebou každý den měřítka svého úspěchu, tisíce „vojáků v poli“, bez kterých by se úspěch nekonal, touží většinou po těchto nehmatatelných věcech. Samozřejmě až po naplnění předcházejících stupňů Maslowovy pyramidy potřeb. Jedno bez druhého nikdy nefunguje.
Začněte sami u sebe
Všichni manažeři budující employer brand touží najít pozitivní momenty ve všech základních oblastech motivace a ty poté komunikovat interně i externě, aby ukázali svým stávajícím i potenciálním zaměstnancům, jak se u nich mají lidé dobře. A co je při tom asi nejzásadnější? Aby to celé fungovalo a vy jste si udrželi u svých vlastních lidí kredibilitu, musíte dříve, než budete komunikovat ty pozitivní věci, dokázat napravit ty negativní, o kterých víte, že vaše zaměstnance opravdu trápí.
Nebo alespoň upřímně vysvětlit pozadí těchto problémů – proč tomu tak je a jinak to nejde. V opačném případě ztratíte nejen kredibilitu, ale jakákoliv komunikace pozitiv bude spíše kontraproduktivní.
A při tom všem musíte ještě počítat s tím, že paměť zaměstnance je velmi, velmi krátká, pokud se týká všech napravených křivd. Pokud se vám už podaří pro své zaměstnance něco zlepšit, musíte jim to říct – a poté nenásilně zopakovat, protože to dobré je překryto dalšími a dalšími problémy plynoucími z každodenního života. I tak se vytváří pocit, že si mě firma váží a něco pro mě dělá. A jedině v takové firmě přece stojí za to dál pracovat, i když třeba ještě nemá v zasedačce žádné houpací sítě.
Autoři jsou společníky poradenské firmy Motivate.
Pyramida lidských potřeb podle amerického psychologa Abrahama Maslowa. Níže položené potřeby jsou významnější. Jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik vývojově vyšších potřeb.
Foto: Shutterstock
