Tradiční média se budou muset hodně změnit, aby zůstala relevantní, říká Jukka Niva. Šéf YLE News Lab, digitální laboratoře finské veřejnoprávní vysílací společnosti YLE, vystoupí 9. listopadu na konferenci Forum Media.
YLE News Lab vznikl před 12 lety, aby vytvořil personalizovanou zpravodajskou aplikaci. „O dva roky později YLE přešlo na „digital-first“ strategii. Viděli jsme, že se zpravodajská média budou rychle měnit. A nejen ona, ale celý svět a způsob, jakým jsou zprostředkovávány emoce a fakta,“ vysvětluje Jukka Niva, jenž je také členem digitální komise EBU
Jaké jsou dnes úkoly vašeho týmu?
Dotýkají se pěti oblastí. První je strategie zpravodajství. Druhá souvisí s vývojem obsahu, kdy každý produkt tvoříme pro konkrétní cílovou skupinu, což u veřejnoprávního média nebylo zvykem. Pak to jsou digitální inovace, na kterých pracují týmy složené z antropologů, vývojářů a novinářů. Mezi naše úkoly patří i spolupráce s finskými a mezinárodními médii. Pátou oblastí je výzkum a vývoj umělé inteligence; věnujeme se mu čtyři roky a díky tomu jsme už nyní schopni měnit zpravodajské redakce do režimu, kdy člověk a stroj pracují společně jako tým.
Jukka Niva
Šéf digitálního oddělení YLE News Lab finského národního vysílatele YLE, který spolu s BBC patří mezi nejinovativnější veřejnoprávní média v Evropě. V YLE působil jako redaktor domácího zpravodajství, moderátor ekonomických pořadů, šéfredaktor a ředitel zpravodajství. V roce 2018 absolvoval stáž ve Woodrow Wilson Center ve Washingtonu, kde se věnoval využívání politické moci v digitální společnosti a také tomu, jak politická moc ovlivňuje zpravodajská média.
Co dnes ovlivňuje tradiční média víc? Sociální média, nebo AI?
Dosud to byla sociální média, která změnila způsob, jakým lidé tradiční média konzumují. Pokud tak činí jen jejich prostřednictvím, nedostávají se k nim nudné zprávy, protože jim algoritmus servíruje jen příběhy, které vyvolávají silné emoce. Výsledkem je kumulace vzteku a frustrace, což není dobré. V budoucnu bude média více ovlivňovat umělá inteligence, ale jelikož za algoritmy sociálních médií stojí masivní AI, bude to vlastně obojí.
Hodně se mluví o rizicích TikToku. Používáte ho v YLE?
Řada skandinávských společností ho kvůli bezpečnostním problémům zakázala. My zatím ne, naši mladí kolegové tam publikují fakticky ověřené zprávy. Musíme tam být, abychom oslovili teenagery a dvacátníky, ale nevím, jak dlouho budeme moci algoritmu věřit.
Podle žebříčku OSIS jsou Finové v rámci EU nejrezistnější vůči dezinformacím. Čím to je?
Můžu to srovnat se Spojenými státy, kde jsem žil a kde mají opravdu problém, protože lidé nevěří ani institucím ani médiím, což je důsledek polarizace společnosti. Finsko má dvě výhody: je to malý stát s pěti a půl miliony obyvatel, kteří tradičně hodně důvěřují institucím. A pak máme silná regionální média napříč zemí. Je jednodušší věřit někomu, kdo žije ve vašem okolí.
Souvisí to i se vzděláním?
Ano, ale když se ve Finsku o těchto tématech bavíme, málokdy to zmiňujeme. Jsme zvyklí na naši úroveň vzdělání, která nás chrání před jedním problémem: lidé tu nevěří, že je Země placatá.
Jak velkému tlaku ruských dezinformací Finsko čelí?
Ze strany Rusů dochází k otevřenému nátlaku, ale moc si z toho neděláme. Máme zavedené postupy a procesy na to, jak se dezinformacemi probírat a hledat je. Očekávali jsme, že to bude podobně zlé jako v pobaltských zemích, ale není to tak. Jediné, s čím se setkáváme, je řada falešných profilů na Twitteru, které se tam zapojují do konverzací a manipulují s fakty. Twitter tu však používá jen deset procent populace, takže to nemá velký vliv. Nicméně v budoucnu může být hůř.
Zaujal mě váš starší projekt – hra Troll Factory. Jak vznikala?
Jsou to asi čtyři roky zpět, kdy už byla sociální média zaplavována dezinformacemi. Říkali jsme si: dobře, můžeme dál psát texty o fake news, jenže lidé je nečtou tak, jak bychom si přáli. Měli bychom je varovat i jinak. Tým přišel s nápadem, že nejlepší způsob, jak lidi poučit, je vychovat z Finů profesionální ruské trolly. Vznikla hra, která je zábavná, navíc se skutečným obsahem ze sociálních sítí. Lidem jsme ukázali, jak se pomocí falešných zpráv vytváří chaos, hněv a frustrace.
Projekt získal různá ocenění. Uspěl i mezi lidmi?
Ano. Hru hráli hlavně teenageři ve školách, kde si ji učitelé oblíbili. Čistě náhodou jsme tak vytvořili výukový vzdělávací materiál. I můj syn za mnou přišel a ukazoval mi, co ve škole hráli.
Věděl, že to je váš produkt?
Nevěděl. Tak jsem mu říkal: synku, máš „cool“ tátu.
Téměř rok sledujeme poprask okolo AI. Váš robot Voitto už před pěti lety psal reporty z hokeje a vy jste říkal to, co teď slýcháme. Že AI nevezme novinářům práci, ale zvýší jejich efektivitu. Bylo to vizionářské?
Voitto psal zprávy i z voleb; nebyl však inteligentní, spíš velmi hloupý. Dokázal udělat tři stovky textů za pět sekund, ale neučil se. Byl to náš první krok, díky kterému už pět let věříme, že budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem. Pokud byste automatizoval celou zpravodajskou žurnalistiku, narazíte na psychologický problém. Budete chtít číst nebo se dívat na něco, co je strojově vyrobené a nepodílel se na tom člověk? Proto si myslím, že spolupráce člověka a stroje je nutná.
Jaké nástroje AI v YLE používáte?
Máme jich mnoho. AI se stará o doporučování obsahu v našich aplikacích, s její pomocí sbíráme data ze sociálních sítí. Také jsme na jaře zkoušeli řadu projektů s ChatGPT — třeba výtah textu do kratší verze či titulkování. Je důležité, aby kdykoliv zveřejníme obsah, na němž se podílel ChatGPT, o tom publikum vědělo. Nicméně stále platí, že za každé slovo, které zveřejníme, je zodpovědný člověk.
V „guidebooku“ ChatGPT FAQ radíte novinářům nejen z YLE, jak pracovat s LLM modely. Chybí jim znalosti?
Ano, chybí. Pro naše novináře máme připravené speciální kurzy a na podzim je budeme školit během jejich každodenní práce. Jsou na to vyčleněni dva lidé, kteří se budou pohybovat v redakci a budou jim dávat tipy a rady. V létě také proběhlo velké šetření v rámci personálu zpravodajství, kdy jsme se 1500 lidí ptali, co bychom v příštích letech měli s AI dělat. Umělou inteligenci lze zapojovat různě, ale výsledkem musí být vždy lepší žurnalistika. AI není cíl, ale jen nástroj.
Co průzkum odhalil?
Výsledky ještě nemáme, ale očekávám dvě hlavní témata: automatizaci práce a inovace. Za mě je důležité, abychom AI ve zpravodajství nepoužívali jen k tomu, abychom vytvářeli stejný produkt jako dosud. Musíme se vyvíjet, protože za pár let bude mít každý v telefonu osobního asistenta s umělou inteligencí. Jaká bude naše přidaná hodnota v roce 2027? Musíme se hodně změnit, abychom ji vytvořili.
Souvisí to s otázkou, kterou jste si nedávno položil? Tedy co když budou jednou lidem stačit jen přibližné informace?
Ano, to je stejná myšlenka. Přijdete do práce a požádáte telefon, aby vám řekl nejnovější zprávy a shrnul je do dvou minut, protože víc nemáte. Umělá inteligence je vybere, přeříká a možná je podá zcela správně, anebo také ne. Budu jako uživatel spokojený? Možná si řeknu, že to sice nebylo zcela správně, ale stačilo mi to. To by byla špatná zpráva pro žurnalistiku. Proto se musíme podívat do zrcadla a zeptat se sami sebe: jaký druh zpravodajské žurnalistiky by byl vynalezen, kdyby byl vynalézán právě dnes? A vzít v potaz AI, osobní asistenty a vše s tím spojené. My na řešení už pracujeme, ale bude to nesmírně náročné.
Jaký vliv má dnes AI z pohledu diváků, posluchačů či čtenářů na kredibilitu médií?
Dokud bude novinář zodpovědný za každé uvedené slovo, pak pozitivní. A také dokud jako médium tuto technologii vlastníte a víte, jak AI ve vaší společnosti skutečně funguje. Proto nekupujte do redakcí žádné černé skříňky z trhu, pakliže nerozumíte tomu, jak fungují.
Vy si vše vyvíjíte in-house?
Ano. Uzavřeli jsem i dohodu s OpenAI. Máme tak vlastní model YLE GPT, který se učí naším obsahem. Tato část OpenAI GPT nebude viditelná pro nikoho jiného.
Podtitul YLE News Lab zní „Future of Journalism“. Jaká je tedy budoucnost žurnalistiky?
Je to nikdy nekončící proces, který se bude vyvíjet s dalšími generacemi. Když se podíváte na novinařinu před třiceti, šedesáti nebo sto lety, hodně se změnila, ale vždy měla jednu základní věc společnou. Je to schopnost lidem umožnit vidět to, co je skutečné a pochopit, že všichni lidé nejsou stejní jako oni. Ukažte jim, jak žije druhá polovina společnosti a seznamte je s ní.
