Průzkum agentury Nielsen a ResSolution Group ukázal, podle čeho si Češi vybírají léčivé přípravky či doplňky stravy. Co funguje? A kdo utrácí nejvíce za inzerci farmaceutik?
Pro 8 z 10 internetových Čechů je reklama, ve které je léčivý přípravek či doplněk stravy doporučován celebritou či známou osobností, nedůvěryhodná. Ukázal to výzkum agentury Nielsen a ResSolution Group, který proběhl metodou online sběru na vzorku pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.
Průzkum rovněž řešil, jaké přípravky Češi používají – nejčastěji uváděli přípravky na bolest, dále kašel a bolest v krku, zhruba dvě pětiny jimi léčili rýmu nebo horečku. S užíváním přípravků či doplňků stravy na imunitu alespoň jedenkrát za poslední půlrok má zkušenost téměř třetina z nich. Častěji šlo o respondenty s vysokoškolským vzděláním, kteří rovněž častěji zmiňovali přípravky na podrážděné oči.
A co internetové Čechy přesvědčí k nákupu? Podle průzkumu to není reklama, ať už na billboardech, v televizi, na sociálních sítích, v tisku nebo na internetu – u všech se míra přesvědčivosti pohybuje mezi 10 a 18 procenty.
Respondenti dají spíše na doporučení: více než čtyři pětiny vyslechnou svého ošetřujícího lékaře (doporučení lékaře použité v reklamě je však přesvědčivé pouze pro necelých 30 %), dále pak na doporučení od lékárníků (83 %) a tři čtvrtiny respondentů také na doporučení svých přátel či rodiny.
Výjimkou je doporučení známé osobnosti (například v reklamě), to je přesvědčivé pouze pro 16 procent dotázaných. Online populace je mírně rozpolcená, pokud jde o pozitivní recenze. Pokud jsou na webových stránkách výrobce, přesvědčit mohou zhruba dvě pětiny dotázaných, lépe jsou na tom pozitivní recenze na stránkách lékáren – přesvědčivé jsou pro každého druhého.
Výzkum Nielsen a ResSolution Group se dále věnoval důvěryhodnosti reklamy, ve které léčivý produkt doporučuje lékař či odborník. Zde se respondenti neshodli: takové reklamě totiž důvěřuje zhruba stejný podíl respondentů (46 %) jako naopak (43 %). „Zajedno“ jsou však v případě posuzování důvěryhodnosti reklamy, kde daný produkt doporučuje celebrita či známá osobnost – pro 8 z 10 dotázaných je taková komunikace nevěrohodná.
Dotazník se pak zabýval tématem mobilní aplikace, která by konzumentům mimo jiné připomínala, kdy si vzít lék, a kde by byl k dispozici příbalový leták či robotický chat, se kterým by se mohli v případě potřeby poradit. Ani v tomto případě shoda nepanovala – využilo by ji 45 procent respondentů, stejný podíl naopak ne. K případnému užívání se přiklání spíše muži než ženy a přirozeně i spíše mladší dotázaní – u nejmladší věkové skupiny 15–34 let jsou to dokonce zhruba tři pětiny.
Reklama v segmentu farmaceutických přípravků
Přípravky na bolest, které jsou momentálně v populaci nejužívanější, vedou také žebříček inzerce. Značkou, která měla dle dat monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen v loňském roce nejsilnější inzerci podle ceníkových cen, je Voltaren. Jeho propagace měla hodnotu přes 255 milionů korun. Poměrně těsné druhé místo patří značce Nurofen, třetí byl pak Ibalgin.
