Už tak neklidné rozhlasové vlny rozvířené potřebou uspokojit nelineární poptávku posluchačů se v Praze během konference Radiodays Europe rozbouřily ještě víc.
Přednáška skončila a publikum se vyhrnulo do předsálí, ve kterém to šumělo jak při analogovém ladění rádia. Nebylo však slyšet jen vzrušení z toho, co v sále právě zaznělo. V tónech hlasů byl cítit i strach. Strach z toho, co je za dveřmi, nebo — lépe řečeno — se jimi dere dovnitř. Nejlépe to vystihuje začátek jednoho dotazu z pléna: „Měl jste skvělou prezentaci. Naprosto ji zbožňuji. A zároveň ji zcela nenávidím.“ Vystoupení Daniela Anstandiga, který na skutečném produktu společnosti Futuri demonstroval, jak může umělá inteligence ovládnout rozhlasové vysílání, se stalo jedním z vrcholů celé konference.
Rádio jako vlajková loď
Radiodays Europe vznikly v roce 2010 z potřeby rozhlasového průmyslu setkávat se a diskutovat o mediálních trendech a výzvách. K tomu, že prestižní akce letos zavítala poprvé do Prahy, nepochybně přispěl fakt, že Česko v květnu oslaví 100 let od zahájení rozhlasového vysílání. „Je obrovským úspěchem, že se tu taková akce mohla konat. Mít na jednom místě 1300 zástupců radiového průmyslu je majstrštyk. A je úžasné, že se tu potkali zástupci veřejnoprávních subjektů, velké množství soukromých vysílatelů, ale i privátní producenti různých audioformátů,“ ocenil René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu, který byl spolupořadatelem konference.
Základní premisa Radiodays zůstává nicméně v posledních letech stejná: Rádio není umírající médium, nese s sebou velké dědictví a čeká ho dynamická budoucnost v online audio světě. „Co se týká relevance, čísla hovoří sama za sebe. Na 84 procent Evropanů stále poslouchá rádio každý týden. V případě mladých lidí to jsou tři čtvrtiny,“ uvedl Noel Curran, ředitel Evropské vysílací asociace. „Jsme uprostřed audiorevoluce. S obsahem nemusíme mít starosti, víme, jak na to, ale musíme být k nalezení na každé audioplatformě. Rádio válí, je to vlajková loď audia,“ doplnil úvod konference o svou doušku pozitivismu Stefan Möller, prezident Asociace evropských rádií.
V duchu toho se nesla i témata Radiodays. Tedy posun od lineárního vysílání k on-demand nabídce a s ním spojené přizpůsobení obsahu nelineární konzumaci audioformátů, multiplatformní distribuce, personalizace obsahu či potřeba budovat povědomí o rozhlasových brandech u mladého publika prostřednictvím kanálů, které jsou mu vlastní. „Klíčové je, že rádio a audio formáty nejsou mrtvé. Naopak se ukazuje, že jejich obliba je obrovská, a to nejen u podcastů v rámci mladší cílové skupiny. V tomto duchu jsem velký optimista a věřím, že máme pořád co říct,“ zmínil René Zavoral.
Doba před a po ChatGPT
Jedno téma však nad všemi ostatními v Praze čnělo. „Jednoznačně to byla umělá inteligence a její využití v rámci rádií, podcastů a vlastně jakékoliv mediální produkce. Loni v Malmö se o ní prakticky nemluvilo, zatímco tentokrát to byly ty nejzajímavější přednášky,“ postřehl Michal Merenda, programový ředitel Hitrádií. A tím se dostáváme zpět k vystoupení Daniela Anstandiga, které vzbudilo nebývalý rozruch…
Čím Daniel Anstandig vyvolal nadšení i obavy? Jak rádia bojují o pozornost mladého publika? A co aktuálním trendům říkají zástupci českých vysílatelů? Předplaťte si týdeník Marketing & Media a získejte přístup ke kompletnímu obsahu včetně hlavního tématu aktuálního čísla MAM 14/2023.
