Jakým výzvám čelí rozhlasové vysílání? Které trendy dominují současnosti a co lze očekávat od blízké budoucnosti? Osobnosti živé i on-demand audio produkce o tom tři dny diskutovaly v Praze na RadioDays Europe 2023.
Konferenci, která je největší svého druhu v rámci Evropy, hostila poprvé v její třináctileté historii Česká republika. Do pražského Kongresového centra přilákala na 1300 účastníků, před kterými vystoupilo 140 spíkrů a jejím spolupořadatelem byl v roce, kdy slaví 100 let od zahájení vysílání, Český rozhlas. „Je obrovským úspěchem, že se taková akce v Praze mohla konat a myslím, že k tomu přispělo i naše výročí. Mít na jednom místě tolik akreditovaných zástupců radiového průmyslu je majstrštyk. A je úžasné, že se tu potkali zástupci veřejnoprávních subjektů, velké množství soukromých vysílatelů, ale i privátní producenti různých audioformátů,“ hodnotil generální ředitel ČRo René Zavoral.
Některá témata, která silně rezonovala během předchozích ročníků, neztratila na síle ani letos. Řeč je zejména o podcastech, ale bohužel i o válce na Ukrajině, které pochopitelně patřila největší část pozornosti během loňských RadioDays ve švédském Malmö. „Rozhlas není umírající médium. Ano, máme své dědictví, ale máme před sebou také dynamickou budoucnost. Naše dědictví můžeme využít v online audio světě,“ uvedl v úvodu konference Peter Niegel, generální ředitel RadioDays Europe. „Konference vybízí k hledání nových posluchačů a nových příležitostí mezi analogovým a digitálním vysíláním, mezi lineárním vysíláním a vysíláním on-demand. Musíme se přizpůsobit novým technologiím, abychom zůstali relevantní,“ dodal.
V souvislosti s relevancí zůstává dlouhodobě výzvou to, jak se vyrovnat se změnou v konzumaci médií, která by teoreticky mohla jednou k přispět k nutnosti přejmenování celé akce na AudioDays. Růst poslechovosti on-demand, která je v západní Evropě rozhodně silnějším a palčivějším trend než v Česku, je patrná zejména u generace Z a generace alfa bude v jejích digitálních stopách rozhodně pokračovat.
Pojítkem mezi loňskou a letošní konferenci se stal člen představenstva ukrajinské veřejnoprávní stanice UA:PBC Andrij Taranov. Zatímco před rokem v Malmö vystoupil na dálku před video z úkrytu v bunkru, tentokrát osobně vystoupil v hlavním sále, kde ho přivítal potlesk vestoje. „Lidé by měli číst, informovat se a mluvit spolu o tom, co se děje na Ukrajině, aby na to nebylo zapomenuto. Chceme se stát vítězi, nikoliv oběťmi,“ pronesl před tím, než podepsal s Reném Zavoralem dohodu o vzájemné spolupráci obou veřejnoprávních médií.
Hlavním tématem, které vzbuzovalo největší zájem a zároveň i obavy v sálech i předsálí, se stala – tak jako na jiných profesních konferencích probíhajících v těchto dnech – umělá inteligence. Obzvlášť vystoupení Daniela Anstandiga, CEO společnosti Futuri, který prezentoval nástroj RadioGPT, vyvolalo dojem, že doba, kdy moderátoři odhodí mikrofony a předají vysílání robotům, je za dveřmi a buší na ně. I proto během následujícího programu nejednou zazněla teze, že AI nikdy nemůže nedoručit to, co je pro rozhlas bazální – tedy emoce. Že překotný vývoj nástrojů umělé inteligence není jen „hype“, který vyprchá stejně rychle jako nastoupil, je nesporné. Jak rychle a v jakém měřítku dojde k reálné inkluzi do prostředí audio produkce, se ukáže třeba během příštích RadioDays, které v březnu 2024 přivítá Mnichov.
Obsáhlou reportáž z právě skončeného pražského ročníku včetně ohlasů zúčastněných najdete v následujícím čísle týdeníku Marketing & Media, které vyjde v pondělí 3. dubna.
