Sledováním živého vysílání televize trávíme stále více času. Navzdory rozvoji internetu, mobilních technologií a „odborných“ názorů, podle kterých „se na televizi dnes již skoro nikdo nedívá“. Alespoň to vyplývá z dat TVmetrového projektu ATO. Podíváme-li se na vývoj průměrné denní doby sledování televize (ATS) za posledních 10 let, dosáhla tato hodnota v posledních dvou letech (2013-2014) maxima na úrovni více než 3 hodin a 27 minut denně na každého jedince staršího 4 let žijícího v domácnosti s televizí. Ve srovnání s rokem 2007, kdy byla hodnota ATS na svém minimu, jsme věnovali v roce 2014 živému sledování televize ze svého volného času průměrně o téměř 23 minut denně více. Motorem tohoto růstu jsou bezesporu tematické televizní stanice. Zatímco ještě v roce 2010 byl společný podíl největších kanálů ČT1, Nova a Prima na celkové sledovanosti v CS 4+ 66,4 %, v roce 2014 se podíl snížil o více než 15 p. b. což odpovídá poklesu průměrné doby sledování těchto kanálů o více než 21 minut denně. Celkové ATS však mezi lety 2010 a 2014 vzrostlo o téměř 16 minut, takže 37 minut denně navíc mají na svědomí právě menší televizní kanály. Z toho si kanály Novy připisují 12 minut navíc, kanály Primy téměř 11 minut, ČT 10 minut a zbytek náleží ostatním. Rozšíření tematických televizních stanic nepřineslo pouze nárůst času stráveného u televizních obrazovek, ale zastavilo i odliv mladších cílových skupin, který byl významnější v první polovině sledované dekády. Např. v cílové skupině lidí ve věku 15-24 let, kde byl odliv nejmarkantnější, pokleslo ATS mezi lety 2005 a 2010 o více než 38 minut, nicméně od té doby se drží na konstantní úrovni zhruba 1 a půl hodiny denně. Na opačné straně věkového spektra v cílové skupině 65+ došlo k nejvýznamnějšímu nárůstu ATS v posledních dvou letech, který je z velké části vysvětlen nástupem hudební TV Šlágr.
Jiří Udatný, ředitel výzkumu mediální agentury Mindshare
([email protected])
Rozšíření tematických televizních stanic zastavilo odliv mladších cílových skupin.
