Víte, co mají společného Donald Trump, Miloš Zeman nebo bývalý šéf Sazky Aleš Hušák? Všichni posouvají hranice možného. Úplně bez problémů řeknou cokoliv kontroverzního, co přitáhne pozornost novinářů a zajistí jim prostor v médiích (o kterých samozřejmě nezapomenou dodat, že se proti nim spikla).
Novopečený kandidát do senátu Hušák postavil svou kampaň na návrhu pořídit každé rodině kulomet a zrušit Evropskou unii. Český prezident přijde s nějakým komunikačním granátem prakticky každý týden. Stejně tak kandidát na americkou hlavu státu napíná svobodu slova až k prasknutí.
Všichni umí vypustit do éteru něco, nad čím člověk zalapá po dechu. Řeknou, co jim slina na jazyk přinese a co působí politicky nekorektně, aby o nich věděli nejenom jejich příznivci, ale hlavně jejich odpůrci. Je přitom téměř jisté, že všechny ty radikální výroky ve skutečnosti nemyslí vážně. Jenom jejich egu dělá dobře, že se o nich píše, vysílá a že protivníci mohou vzteky vyletět z kůže. O skutečně podstatné věci se pak nikdo nebude zajímat.
Základním pravidlem pro firmy v případě komunikační krize je omluva všem dotčeným. Kdo první zvedne hozenou rukavici a místo omluvy to všem natře? Jakou kulturu komunikace si necháme líbit, takovou ji budeme mít.
Filip Rožánek
šéfredaktor
Tiskové zprávy, náměty a ohlasy posílejte na [email protected].
