Zaměstnanci dokáží pochopit, že je firma opatrná, nebo šetří. Důvody je třeba jasně a pravdivě vysvětlit, tvrdí experti na komunikaci.
Inflace roste, výplata klesá. Chceme férové jednání. Máme toho dost. Takové slogany byly k vidění nejen v Praze během stávky kurýrů rozvážkové firmy Wolt, která se konala minulý týden. Protestovali proti snižování odměn. Jak uváděli pro média, místo zhruba 300 korun za hodinu si nyní vydělávají 200 korun a méně. Oproti tomu mluvčí společnosti Jana Jarošová médiím tvrdila, že jsou kurýři přesněji hodnoceni podle reálné vzdálenosti a náročnosti zakázky. „Odměnu vidí s předstihem, takže se mohou rozhodnout, zda objednávku přijmou,“ uváděla firma v tiskové zprávě.
Jestli se Woltu něco nepodařilo, tak je to interní komunikace týkající se výrazných změn, obzvlášť citlivých v nynější době rostoucích životních nákladů. A svým způsobem to potvrdila i mluvčí, když například pro server iRozhlas uvedla: „Situace je zkreslená“.
Vysvětlovat uvěřitelně
Když se firma rozhodne měnit odměňování zaměstnanců, musí podle odborníků jednat transparentně a jasně. Musí být v interní komunikaci otevřená a uvěřitelná. „Že jsou časy složité, vědí všichni, kdo trochu sledují dění. Dokáží pochopit, že jsou firmy opatrné a buď musí šetřit, nebo si dělají finanční polštář,“ říká Jan Klíma, výkonný ředitel agentury AC&C Public Relations, a dodává: „Když jim to ale firma nevysvětlí a myslí si, že to ‚vymlčí‘, pak přijde problém. Varovným příkladem budiž současná stávka v továrně Nexen.“
Odkazuje na situaci, kdy část zaměstnanců jihokorejské výrobny pneumatik spustila se začátkem února neomezenou stávku. Chtějí uzavřít novou kolektivní smlouvu, v níž odbory žádají pro zaměstnance zvýšení mezd. Odboráři tvrdí, že s nimi firma před začátkem stávky jednat nechtěla. Firma tvrdí o odborářích totéž. Podobně se přou i o tom, jestli se mzdy zvyšovaly, nebo ne.
To je další příklad, kdy by správně nastavená interní komunikace pomohla problémům předejít. „V komunikaci se zaměstnanci je hlavní podmínkou otevřenost a racionální dialog,“ zdůrazňuje Marek Stránský, předseda představenstva agentury AMI Communications. Podle něj by firmy měly lidem vysvětlovat svou situaci a limity mzdových nákladů. „Je dobré diskutovat pracovní výsledky a zda požadavky na vyšší mzdy odpovídají výkonnosti firmy a efektivitě práce. Zároveň by každá společnost měla být otevřená ke zpětné vazbě,“ dodává.
Je třeba plán
Zaměstnanci chápou, že když se firma dostane do problémů, může dojít na propouštění, což by si neměla přát ani jedna ze stran. Takovou situací si řada firem prošla už během pandemie covidu. Týkalo se to například Letiště Praha, které pro řadu profesí potřebuje specifickou odbornost, a tak o lidi nechtělo přijít úplně. „Management tedy vytvářel plány, jak udržet co nejvyšší počet zaměstnanců třeba prostřednictvím částečné zaměstnanosti a překlenout tak náročné období s co nejmenšími personálními ztrátami,“ uvádí mluvčí společnosti Klára Divíšková. „Velký důraz byl kladen na transparentní a otevřenou komunikaci ze strany manažerů a nadřízených. Bylo také nezbytné podpořit uskutečněné kroky celofiremní komunikací,“ dodává.
Kdo se ve firmách stará o interní komunikaci a kdy se zapojuje vedení? Jak společnosti jednají o mzdách a benefitech? Co by měly firmy udělat, když musí lidi propouštět? Přečtěte si v hlavním tématu aktuálního vydání Marketing a Media (06/2023), které vyšlo v pondělí 6. února.
