Nařízení o ekodesignu a směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží. Dvě legislativní novinky z dílny evropských zákonodárců ovlivní značky, obchodníky i spotřebitele. Co od nich čekat a kdy se dostanou do českých zákonů?
Cílem ekodesignu je obecně zajistit větší udržitelnost výrobků. Jedním z nástrojů, který by k tomu měl pomoci, je vymýcení nekalých praktik v marketingových kampaních, kdy u produktů bez příslušných certifikátů dochází ke zneužívání hesel jako „ekologicky šetrný“ nebo „zelený“ výrobek. „V plánu je i zákaz nepravdivých tvrzení o životnosti produktů, či jejich nosnosti a dalších typových vlastností. Konec by měl nastat také pro nevyžádané ničení textilních výrobků,“ uvádí Gabriela Jandová z právního oddělení konzultační společnosti Grant Thornton.
Jak dále popisuje, povinnosti padnou hlavně na obchodníky, zatímco výhody by měly plynout spotřebitelům. Vedle zneužívání „eko“ hesel bojuje nařízení i s používáním součástek, které způsobují předčasné závady zboží a nutí spotřebitele pořídit si zboží nové. K prodloužení životnosti výrobků má přispět i směrnice na podporu oprav zboží, která obchodníkům ukládá v případě uplatnění práva z vadného plnění nabídnout spotřebiteli opravu zboží – typicky v případě praček, sušiček, osobních počítačů nebo mobilních telefonů. „Tuto povinnost bude mít obchodník vždy, pakliže náklady na opravu zboží budou nižší než náklady na jeho výměnu,“ vysvětluje Jandová.
Podle odhadů Evropské komise by změna legislativy měla spotřebitelům ušetřit 120 miliard eur. Na druhou stranu naprostá jistota, že příslušný produkt je k užití „zeleného“ označení způsobilý, může znatelně zvýšit cenu udržitelných produktů. „I dnes může spotřebitel v obchodech pozorovat, že nálepka bio na výrobku často předznamenává jeho vyšší cenu,“ upozorňuje.
Nařízení EU o ekodesignu zatím žádné přesné požadavky nestanovilo. Představuje pouze právní rámec, na jehož základě budou konkrétní požadavky převedeny do právních předpisů na národní úrovni. Od chvíle, kdy nařízení vstoupilo v účinnost, uplynuly zatím dva měsíce a než se projeví v české legislativě, bude to ještě trvat. „Je třeba, aby se český zákonodárce důkladně zorientoval ve složitosti nového předpisu a rozhodl o co nejvhodnějším způsobu jeho implementace. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje letos na podzim zahájit sérii seminářů, během nichž se setká s různými aktéry, kteří mohou být novými předpisy přímo či nepřímo ovlivněni,“ vysvětluje Gabriela Jandová.
Výsledné zákonné úpravy s přesným vymezením nových „eko“ pravidel bychom se podle ní mohli dočkat do léta 2026. Nová legislativa zásadně ovlivní jak obchodní sektor, jenž bude nucen přijmout nová pravidla v oblasti ekologické udržitelnosti, tak spotřebitele, kteří se mohou těšit na větší výběr ekologicky šetrných produktů. „Důležité bude, aby pravidla vytvořila stabilní a předvídatelné prostředí, které podpoří inovace a dlouhodobou udržitelnost, aniž by nadměrně zatížila jednotlivé dotčené subjekty,“ dodává.