Téma ženského zdraví a zejména menstruace vyvolává ve společnosti různé názory a postoje. Stále je spojováno s výrazy jako marginalizace, nebo dokonce tabuizace.
Hlavním katalyzátorem negativních aspektů kolem tématu ženského zdraví je nedostatek dostupných informací a dat, které by do dané problematiky poskytly celé společnosti adekvátní vhled. Překonávání tabu v této oblasti si vzala za své i společnost dm, která rozjela edukaci a osvětu formou imageové kampaně „Ženské zdraví“.
Nedílnou součástí této kampaně se stal unikátní průzkum realizovaný agenturou Spectra v únoru a březnu tohoto roku. Jeho cílem bylo zjistit, jak se z pohledu žen k tomuto tématu staví společnost v jedenácti evropských zemích a na základě získaných dat zvolit vhodné způsoby edukace a osvěty, které by přispěly k ukončení stigmatizace a tabuizace ženského zdraví. Osloveno bylo celkem 6600 žen ve věku 16 až 50 let z České republiky, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Bulharska a Itálie.
Finance jsou okrajovým problémem
I přesto, že ženy ze všech zemí z průzkumu jednotně identifikují tabuizaci ženského zdraví a menstruace a nedostatek veřejné debaty jako hlavní problém, výsledky v jednotlivých zemích se mírně liší.
Touha po zdůraznění otázek spojených se zmíněnými oblastmi je nejvýraznější v Rakousku, Srbsku, Bosně a Hercegovině i v Maďarsku. Finanční zátěž související s menstruací je z pohledu dotazovaných žen spíše okrajovým problémem a překvapivě je nejméně zmiňována v zemích se slabší ekonomikou, jako je Bosna a Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko.
Z pohledu dotázaných českých žen a dívek má i v ČR téma ženské zdraví potenciál k tomu, aby mu byla věnována větší pozornost. Šest z deseti žen se domnívá, že by na téma ženské zdraví mohl být ve společnosti kladen větší důraz. Jako problematický hodnotí přístup společnosti k menstruaci celkem 54 procent žen. Za hlavní problém je považována tabuizace a to, že menstruace a její výzvy jsou společností odsouvány do soukromé sféry.
Jak hovořit o strachu, bolesti a vyčerpání
Mladší ženy o svých zkušenostech s menstruací hovoří snadněji a otevřeněji. Oproti ženám dříve narozeným častěji tematizují nejen fyzické, ale i emocionální příznaky. Nadpoloviční většina žen (57 %) se při menstruaci cítí na veřejnosti nepříjemně.
Mezi nejčastěji zmiňované fyzické projevy patří bolesti v podbřišku, křeče a bolest hlavy. Stejnou měrou k nepříjemnému pocitu přispívá i strach z viditelného úniku krve na veřejnosti, který zneklidňuje šokujících 72 procent žen. U žen nad 40 let představuje ještě větší problém než fyzická bolest.
Roli v tom, jak ženy menstruaci prožívají, hraje u mnoha z nich i únava a vyčerpání (54 %) a emocionální diskomfort (50 %). V životě mladých žen je menstruace také dalším stresujícím faktorem, kvůli kterému při každodenních úkonech pociťují určitá omezení a zároveň narážejí na malé pochopení ze strany společnosti. Čtyři z deseti žen během menstruace omezují sportovní aktivity nebo se distancují od veřejnosti. Nadpoloviční většina žen (61 %), které se během menstruace necítí dobře, se vyhýbá společenskému životu.
Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že se úroveň informovanosti v průběhu let postupně zlepšovala, což logicky souvisí s rozvojem technologií a digitalizací. Jako nejčastější zdroj informací dnešní mladé ženy uvádějí internet, kamarádky a gynekoložku či gynekologa. Pro osobní otázky je i nadále podstatný kontakt s odborníky, hlavní roli při vyhledávání informací o menstruačních potřebách hraje „doktor“ Google a sociální média.
