Poslední z velikánů světového public relations 20. století Harold Burson zemřel v pátek v rodném Memphisu v americkém státě Tennessee ve věku nedožitých 99 let. Oznámila to rodina.
„Je to konec jedné éry, odešel jeden z otců PR oboru.“ Tak zhodnotil význam jednoho z pionýrů moderních public relations Harolda Bursona americký oborový týdeník PR Week.
Titán oboru, lodivod profese, vzor – tak o něm mluví největší konkurenti. Muž, který chodil k šéfům největších globálních společností, k šéfům vlád a prezidentům předními dveřmi, začal svou kariéru v médiích. Od roku 1938 pracoval jako novinář a zároveň se věnoval studiu politických a ekonomických věd. V roce 1943 byl vyslán do Evropy jako člen technických jednotek americké armády.
Po skončení 2. světové války byl členem týmu válečných zpravodajů akreditovaných při Norimberském procesu. Jeho reportáže ze soudních líčení například s Hermannem Görringem a dalšími nacistickými pohlaváry, před nedávnem zdramatizované a vydané ve zvukové podobě, jsou i po víc než půlstoletí cenným zdrojem pro historiky i zájemce o dějiny dvacátého století.
Brzy po válce si otevřel vlastní malou kancelář pro poradenství v public relations. V roce 1953 se spojil s majitelem podobně velké reklamní agentury Billem Marstellerem, aby založili firmu, která v následujících desetiletích vyrostla v jednu z největších agenturních sítí public relations na světě. Když Burson s Marstellerem zakládali společný podnik, přišel do něj Harold Burson se čtyřmi zaměstnanci a dvěma klienty. O několik let později otevírali svou první pobočku v Evropě. Na sklonku devadesátých let to Burson-Marsteller dotáhl na postavení největší PR sítě na světě.
Zdroj: Wikimedia Commons
Agentura, kterou Harold Burson založil a pětatřicet let vedl, ale čelila i kritice za svou práci pro některé klienty. Mezi klienty Burson-Marsteller byly nebo jsou velké nadnárodní korporace jako Philip Morris, Merrill Lynch, Coca-Cola, General Motors, Dow Chemical, IBM, American Express či Citicorp. Burson-Marsteller si vybudovala pracovní vztahy s některými světovými producenty ropy, například společností Shell a ExxonMobil, kterým pomáhala v konkrétních krizových situacích, jako jsou úniky ropy a vážné nehody. V roce 1984 zabil únik chemikálií v indickém Bhópálu tisíce lidí. Závod byl vlastněn společností Union Carbide Corporation, nyní Dow Chemicals, a indickou vládou. Burson-Marsteller se snažila, aby Union Carbide utrpěla na své pověsti co nejmenší ztráty.
Burson-Marsteller si najala také nigerijská vláda během Nigerijsko-biaferské války, argentinská junta po zmizení 35 tisíc civilistů a indonéská vláda po masakrech ve Východním Timoru. Pracovala také na zlepšení obrazu saúdské královské rodiny anebo Rumunska v době vlády prezidenta Nicolae Ceausesca. V 90. letech se pro Philip Morris agentura snažila u veřejnosti zpochybnit vědecké výzkumy dokazující škodlivost pasivního kouření a zkomplikovat přijetí zákonů kouření omezujících.
„Mnozí lidé vnímají public relations čistě jako komunikaci,“ citoval deník Wall Street Journal ze staršího rozhovoru Harolda Bursona pro časopis Journal News of White Plains. „Já říkám, že vztahy s veřejností začínají od chování, které se snaží být v souladu s tím, jaké je naladění veřejnosti, jak nás veřejnost toleruje, co od nás očekává a jak by mohla vnímat, pokud bychom se začali chovat jinak.“
Když časopis PR Week vyhlásil Harolda Bursona nejvlivnější osobností public relations 20. století, okomentoval to slovy: „Začal praktikovat koncept integrované komunikace dávno předtím než byl tenhle termín vůbec vynalezen. Prosadil, že v Young & Rubicam bylo PR postaveno na stejnou úroveň jako reklama, což se od té doby nikomu dalšímu nepodařilo. Vzdělávací programy, které vytvořil, nastavily benchmark, k němuž se ostatní agentury jen občas dokázaly přiblížit. Osobně sponzoroval a podporoval programy, oborové instituce, univerzity a charity, aby zlepšil úroveň profese.“
Nevšednímu respektu se Harold Burson těšil i u svých konkurentů. Do digitální vzpomínkové knihy, kterou na svých webových stránkách otevřela agentura BCW (nástupce Burson-Marsteller), přispěli i šéfové největších světových PR značek. „Při budování první globální PR firmy etabloval nový standard transparentnosti a komunikace. Harold Burson byl titánem našeho oboru,“ napsal o něm Richard Edelman, šéf stejnojmenné světové agentury a syn jejího zakladatele Daniela J. Edelmana, který byl Bursonovým současníkem.
„Harold profesionalizoval naše podnikání a při tom zajistil naší disciplině, aby měla svůj hlas v nejvyšších manažerských patrech firem,“ zhodnotil to Andy Polansky, výkonný ředitel sítě Weber Shandwick. „Byl lodivodem pro naši profesi, hvězdou, která nás vedla a sloužila nám jako inspirace a vzor,“ prohlásil o něm Rob Flaherty, chairman světové sítě Ketchum.
