I přes širokou mediální publicitu „panuje mezi novináři a veřejností celá řada mýtů“, jak by řekla známá reklama BESIPu. A podobně jako ve spotu BESIPu, i v oblasti billboardů platí, že „mnozí novináři podle mýtů bohužel i píší a veřejnost uvažuje“.
Problematika umísťování reklamních zařízení kolem dálnic a silnic 1. třídy skutečně není jednoduchá. Většina novinářů i veřejnosti si například stále myslí, že pokud uvidí někde u dálnice či komunikace I. třídy billboard, který se nachází blíž, než je 250metrové ochranné pásmo, musí jít o nelegální plochu a měl by být odstraněn.
V obci legálně
Jenže skutečnost je jiná, záleží na tom, kde billboard stojí. Pokud se například nachází v takzvaném souvisle zastavěném území obce, zákaz se ho netýká. „Média tyto rozdíly většinou nevnímají a jsou schopná ukázat takové reklamní zařízení s komentářem o tom, že by tyto plochy měly být demontovány,“ říká Lukáš Váňa, tiskový mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy ČR.
Existuje ještě jeden případ, kdy je venkovní reklama legální: „Reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace lze povolit, i pokud slouží k označení provozovny stojící sice v ochranném pásmu, ale ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení,“ vysvětluje Lukáš Váňa.
Tím narážíme na problém, kterému čelí nejenom sektor venkovní reklamy – stále těsnější administrativa. Jen zřídka přitom ve veřejné debatě zazní, že venkovní reklama tvoří nezanedbatelný příjem do rozpočtu obcí a má také význam pro charitu. „Česká legislativa je v této oblasti opravdu složitá, a proto při psaní o této problematice vždy hrozí zjednodušení,“ dodává Lukáš Váňa.
Rozhodne ústavní soud
Stále se také můžeme setkat s tím, že média házejí všechny „billboardáře“ do jednoho pytle s tím, že provozovatelé venkovní reklamy ignorují to, co jim nařizuje zákon. Firmy sdružené ve Svazu provozovatelů venkovní reklamy ČR se přitom rozhodly přes čekání na rozhodnutí Ústavního soudu dále své reklamní plochy u dálnic a silnic I. třídy komerčně nevyužívat a postupně je odstraňovat. Členové Svazu přitom reprezentují většinu českého trhu, provozovatelů billboardů, kteří postupují jinak, je tedy jen několik.
A to už vůbec nemluvíme o tom, že média zhusta informují o odstraňovaných billboardech jako o „nelegálních“ – u Ústavního soudu přitom stále leží stížnost 17 senátorů, kteří povinnost odstranit množství billboardů, jež mají od státu platné povolení do konce roku, napadají jako protiústavní. Na výsledek si tedy ještě nějakou dobu budeme muset počkat.
