Konference Retail Summit 2018 se tematicky zaměřila na dosažení rovnováhy na maloobchodním trhu. Základní otázka zněla, jak dál na trhu, který se vyznačuje vysokou dynamikou změn a zároveň se na něm projevuje řada protichůdných zájmů.
Prvním řečníkem celého setkání, které každoročně pořádá agentura Blue Events, byl nezvykle komentátor Jindřich Šídlo z TV Seznam. „Prožíváme to nejdramatičtější, nejdynamičtější, a možná také nejzajímavější a nejvíc vzrušující období svobodné žurnalistiky, které si pamatujeme,“ řekl v úvodu svého vystoupení.
V něm zavzpomínal na předchozích dvacet pět let české novinařiny. Před patnácti lety se média těšila větší důvěře než dnes a byla si své síly i vědoma. „V červnu 2003 se Mladá fronta Dnes rozhodla ke zcela nevídanému kroku, kdy dala jasně najevo svůj názor, tedy že máme vstoupit do EU.“ Zmiňovaný deník na titulní stranu napsal velké „Ano“ a přidal různé argumenty a názory, proč je do EU dobré vstoupit. „Ujišťuji vás, že dnes by se nic takového rozhodně nestalo. V Mladé frontě ani nikde jinde. Byl to výraz tehdejšího sebevědomí novin.“
Stejné víno dvakrát jinak
Jan Binar, prezident Asociace komunikačních agentur, upozornil, že obchodníci by měli lidem život i volbu zjednodušovat a ne komplikovat. „Lidé chtějí nechat autopilota a emoce, aby je bezpečně provedly životem. Nevymýšlejme komplikovaná, nepřirozená řešení. Přestaňme lidi obtěžovat, nebo nás ze svého života vytěsní,“ varoval.
Emoce a dojmy hrají v našich životech velkou roli. Podle jednoho Binarem zmíněného výzkumu bylo lidem prezentováno stejné víno, ovšem jednou jim bylo řečeno, že stojí deset dolarů a podruhé, že stojí devadesát dolarů. „Když řekli, že jde o víno za devadesát dolarů, tak jim chutnalo víc. To, čemu věříte, to také skutečně prožíváte,“ uvedl Binar.
Do Hornbachu s tabletem
O digitalizaci, nových technologiích a různých prodejních kanálech promluvil Albrecht Hornbach, předseda představenstva stejnojmenného hobbymarketu. V roce 2010 firma spustila e-shop v domovském Německu, před dvěma roky zahájila on-line prodej i u nás, vloni na Slovensku. V Německu nyní testuje formát menších prodejen nazvaný Hornbach Compact, ve kterých mohou zákazníci nakupovat s tabletem v ruce. „Nikdy ale nezapomeňte, že obchod se dělá mezi lidmi, a na tom se ani v budoucnu nic nezmění,“ sdělil na úplný konec své prezentace Albrecht Hornbach.
Espen B. Larsen, generální ředitel tuzemských prodejen Penny Market, prohlásil, že klíčem k úspěchu tohoto řetězce je české zboží: „Víme, že naši zákazníci chtějí domácí produkty.“ Podle Larsena se Penny Marketu podařilo docílit toho, že sedm z deseti položek v nabídce je vyprodukováno v Česku. „Dalším cílem bude, aby jich bylo osm z deseti,“ prohlásil.
Časy jsou skvělé
Panelovou diskuzi o tuzemské výrobě a obchodu v mezinárodním srovnání zahájil Karel Týra, generální ředitel výzkumné agentury Nielsen. „Časy, ve kterých žijeme, jsou opravdu skvělé,“ začal optimisticky. „Až budeme za dva tři roky vzpomínat a říkat si, jak bylo dobře, je dobré si uvědomit, že to právě teď zažíváme. Růst HDP je vyšší, než jaký jsme mohli vidět v několika posledních letech.“
Nielsen měří index spokojenosti spotřebitelů napříč různými trhy. Češi jsou aktuálně jeden z nejoptimističtějších národů v Evropě. Polovina lidí je naladěna tak, že nemusí tolik šetřit a mohou si dovolit více utrácet. V segmentu potravin a drogerie vydají nejvíc peněz za mléčné výrobky, které představují pětinu všech nákupů v maloobchodech.
Pavel Mikoška, ředitel kvality firmy Ahold Central Europe, potvrdil, že lidé nakupují kvalitnější potraviny víc než dřív. A doložil to příkladem. Když před pěti lety nakrájeli v prodejně Albert dva kilogramy pršutu, večer kilo a půl vyhodili. Dnes už se ho prodá více. „Tím ovšem netvrdím, že cena pro zákazníky není důležitá.“
„Už na několika Retail Summitech v řadě si říkáme, že promoční spirálu sice nikdo nechce, ale ona se stále zrychluje,“ pokračoval Týra. Tempo růstu slev se sice nyní zpomalilo, ale 54 procent tržeb v segmentu FMCG se u nás realizuje v akcích. V Německu je to jen 21 procent, zatímco evropský průměr činí 29 procent.
Podobně se u nás a u našich západních sousedů liší podíl privátních značek. V Česku tvoří v kategorii potravin i drogerie 19 procent. V Německu ale celých 43 procent u potravin a 37 procent u drogistického zboží.
„Mám velkou radost, že je privátních značek u nás málo. My výrobci nejsme jejich příznivci,“ řekl Pavel Šrámek, majitel farmy Milknatur. „Private labels bych nejraději přejmenoval na fake labels,“ dodal.
Důvodem je, že se za značkou supermarketu stejně skrývá nějaký značkový výrobce. Lukáš Němčík, marketingový ředitel skupiny Coop, tomuto názoru oponoval: „Mohli bychom se tedy zeptat kolegů na Západě, proč na privátní značky tak sázejí,“ navrhl řečnicky.
Cíl Penny Marketu? Osm z deseti produktů bude českých, uvedl Espen B. Larsen.
Foto: Blue Events
