Masopust, lidově zvaný fašank, skončil masopustním úterým (letos připadlo na 13. února). Tento lidový svátek zná polovina (51 procent) české internetové populace, častěji lidé ve vyšším věku a s VŠ vzděláním. Veřejnost si s ním nejčastěji spojuje začátek velikonočního půstu (24 procent), skutečnost, že končí před Popeleční středou (18 procent) a samozřejmě průvod masek (14 procent). Termín, kdy Masopust probíhá (mezi Třemi králi a Popeleční středou), správně uvádí více než třetina lidí – častěji ženy, lidé ve vyšším věku a lidé s vysokoškolským vzděláním. Necelá polovina lidí (44 procent) uvádí, že v blízkosti jejich bydliště se masopust tradičně slaví. Nejčastěji probíhá masopustní průvod a dále taneční zábava, karneval a zabijačka. Oslavy jsou častější v obcích do pěti tisíc obyvatel. Těchto oslav se účastní přes 20 procent lidí, zejména masopustních průvodů. Celkově se zapojují častěji obyvatelé menších obcí a rodiče s dětmi. K oslavě patří zabijačkové produkty: zejména jitrnice a jelítka, knedlo, vepřo, zelo, koblihy a Boží milosti. Pro oslavy jsou typické některé masky – lidé si nejčastěji vybavují medvěda, koně, bábu s nůší, smrtku, kominíka a další zvířata, povolání nebo pohádkové postavy. Výjimečně (pět procent) si takovou masku účastníci vyrábí vlastními silami. Na Masopust dle tradice navazuje čtyřicetidenní půst, což se dnes snaží dodržovat už jen šest procent české internetové populace.
Český národní panel je projekt výzkumných agentur STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere, které společně vytvořily jeden z největších výzkumných panelů v Česku. Slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci ČR. Víc informací na www.ceskynarodnipanel.cz.
