Během uplynulého roku se z Jaromíra Soukupa stal svérázný fenomén české mediální a politické scény. Z televize, která ve sledovanosti zaostává za silnějšími značkami Nova, Prima i veřejnoprávní ČT, vybudoval alternativní sdělovací prostředek pro prezidenta Miloše Zemana, Tomia Okamuru i jiné politiky, kteří na ostatních stanicích nedostávali tak široký prostor. Jejich účinkování podbarvuje Soukupův osobitý moderátorský styl, jenž v sobě mísí projevy vlastního sebevědomí i devótnosti vůči některým hostům.
Jeho vstřícnost k hostům, jejichž společným jmenovatelem je náchylnost k populismu či xenofobii, však vyvolává kritiku. Přibývá stížností k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, že Soukup neplní požadavek na vyváženost a objektivitu diskusních pořadů. „Já vidím základní problém v tom, že nejde o standardní interview, jak jsme byli desítky let zvyklí, kdy novinář klade nečekané otázky, politik o nich musí přemýšlet a reagovat na ně. Vše se jeví jako dopředu připravené, nikdo o ničem přemýšlet nemusí, slyšíme jen nadhazování témat a banální odpovědi,“ všímá si Karel Hvížďala, novinář a mediální analytik.
Soukupovi se však na televizní obrazovce zjevně zalíbilo. Spektrum pořadů TV Barrandov, které moderuje, se dále rozšiřuje. Bez ohledu na názor odborníků, kteří nad tím často kroutí hlavou. Jeho debatám bezpochyby nahrála zvýšená poptávka politiků před říjnovými parlamentními volbami. Stále také těží ze Zemanova úsilí o opětovné zvolení v nadcházejících volbách hlavy státu.
Zda díky Zemanovi a dalším politikům stoupla finanční hodnota TV Barrandov, nelze snadno vyčíslit. Podle statistik, které zveřejňuje Asociace televizních organizací, se průměrná denní sledovanost stanic z Barrandova za poslední rok příliš nezměnila. V listopadu se dívalo na pořady celé skupiny necelých osm procent diváků, zhruba stejně jako před rokem.
Největší mediálka v Česku
Pro Soukupa coby byznysmena ale nemusí být rozhodující, jak sporně je dnes částí české veřejnosti vnímán. Klíčové jsou měřitelné výsledky jeho firem. Soukupovo podnikání zahrnuje zhruba 20 společností sdružených ve skupinách Médea Group a Empresa Media.
Jádro tvoří mediální agentura Médea, která má stovky klientů napříč celým českým byznysem. Firmu na začátku devadesátých let založila podnikatelka Ivana Juráňová. Soukup pro ni posléze začal pracovat, nakonec Médeu od Juráňové převzal. Coby předseda představenstva je poprvé uváděn v roce 1998.
Podle žebříčku mezinárodní společnosti Recma byla Médea i v roce 2016 největší národní mediální agenturou v Česku, měla v péči klienty s inzertním balíkem 238 milionů eur. Rostla však pomaleji než většina konkurence. Zatímco celý trh stoupl o deset procent, Médea zaznamenala růst jen o dvě procenta.
Že se Soukupově agentuře daří méně než dříve, dokládají i hospodářské výsledky. Její čistý zisk v letech 2014 až 2016 klesl na polovinu, konkrétně na loňských 56,3 milionu korun. Tržby společnosti se loni snížily na 2,8 miliardy, zatímco o dva roky dříve Médea utržila 3,1 miliardy.
Společnost navíc tíží vysoká zadluženost mezi Soukupovými podniky. Ke konci loňského roku evidovala Médea více než 800 milionů korun na pohledávkách za propojenými firmami. Ve zprávách od auditorů, které ověřují věrohodnost finančních výkazů, si kvůli tomu vysloužila tzv. zdůraznění skutečnosti – jakýsi zdvižený prst určený akcionářům, ale i věřitelům nebo potenciálním zájemcům o akvizici.
Polehčující okolností byl fakt, že Médea měla vůči sesterským firmám i Soukupovi samotnému také závazky, zhruba 650 milionů korun.
Čínské námluvy a rozvod
Políček od auditorů dostala Médea v době, kdy ve skupině působili čínští investoři. Soukup v roce 2015 prodal menšinové podíly v obou skupinách čínské finanční skupině CEFC, kterou v Česku reprezentuje jeho dávný známý Jaroslav Tvrdík. Čínský investor si údajně nechal prověřit, v jaké kondici jsou Soukupovy firmy. Zhruba ve stejné době Médea angažovala nového auditora z velké poradenské skupiny Deloitte, jejímž významným klientem je právě CEFC.
Číňané si celou investici nakonec rozmysleli a v roce 2017 akcie Soukupovi vrátili, jak jim umožňovala smlouva. Několik zdrojů blízkých této transakci Hospodářské noviny upozornilo, že z finančního hlediska obchod stále není vypořádán a CEFC si nárokuje stovky milionů korun. Soukup ale odmítá, že by měl nějaké nevyrovnané závazky. „Mohu vás ubezpečit, že žádná pohledávka, o jejíž existenci spekulujete, neexistuje,“ reagoval na konci října na dotaz redaktorů Hospodářských novin. Jaroslav Tvrdík se k celé věci odmítl vyjádřit, podle něj jde o privátní záležitost.
Rodák z Mariánských Lázní vystudoval práva na Univerzitě Karlově, pak se živil jako ekonomický a daňový poradce. Odtud se posunul k marketingovému poradenství, plánování médií a reklamních služeb. V mládí se věnoval desetiboji, v tomto sportu i reprezentoval, později přešel k boxu. Dnes vlastní agenturu Médea a mediální dům Empresa Media. Na televizi Barrandov uvádí hned několik pořadů.
Foto: TV Barrandov
