Každé společenství lidí, aby dlouhodobě fungovalo, se musí řídit nějakými společně uznávanými pravidly a vzorci chování. Nejinak je to i v mikrosvětě, jakým je firma. Přitom se již zdaleka nejedná o nějaký povinný dress code, o to, jestli máme kravatu nebo si všichni tykáme. Firemní kultura, chytře aplikovaná, je velmi mocným nástrojem k přesvědčení kolegů a zaměstnanců, aby se chovali tak, jak je potřeba k dosažení strategických a tím i obchodních cílů firmy. Z teoretických výšin se tak dostává do popředí zájmu topmanagementu většiny úspěšných firem.
Hesla, hesla, hesla
Snahy, jak komunikovat tyto principy firemní kultury svým zaměstnancům, bohužel obvykle končí u seznamu hesel pověšených ve výtahu (a pochopitelně barevně zpracovaných na intranetu).
V tom nejhorším možném případě jsou zaměstnanci nuceni se tato hesla povinně naučit nazpaměť. Zažili jsme už i firmy, kde byli zaměstnanci z těchto hesel zkoušeni formou testů a jejich znalost byla posléze součástí ročního hodnocení a odměňování. To je ovšem nejspolehlivější cesta, jak takové snahy lidem znechutit a z firemní kultury udělat místo pomocníka v rozvoji firmy strašáka, který se spíše mine účinkem. Je opravdu nutné, aby zaměstnanci uměli podobná hesla nazpaměť? Jsme přesvědčeni, že ne! Stačí se jen podívat kolem sebe.
Asi nejsilnější příklad utváření a budování kultury lidského společenství prověřený staletími je křesťanské desatero. Možná z něj neumíte vyjmenovat ani polovinu přikázání a víra vás míjí, ale pokud si ho přečtete, třeba s překvapením zjistíte, že se podle těchto hodnot mimoděk snažíte celý život více či méně úspěšně chovat. Tato křesťanská kultura je natolik silně obsažena v našem životním prostoru, že naprosto přirozenou formou ovlivňuje a formuje naše vzorce chování po generace. A podobně je tomu i ve velkých korporacích.
Vytváření vzorů
Nedávno jsme slyšeli jednoho teoretika říkat, že „firemní kultura se nedá nařídit ani vytvořit“. Možná to zní hezky v knížkách, ale realita svědčí o opaku. Firemní kultura se stává jedním z hlavních nástrojů, jak změnit myšlení a chování zaměstnanců. Mnohdy jen v případě, že změníte zažitá pravidla a vzorce chování, dosáhnete natolik zásadní změny firmy, aby se stala opět konkurenceschopnou. Ti nejlepší ředitelé to vědí a dokážou toho využít. Ba co víc, využívají změnu firemní kultury jako hlavní nástroj změnového managementu.
Z hlediska změny firemní kultury jsou přitom zásadní dvě věci. Zaprvé aby vedení dokázalo lidem dostatečně jasně a průkazně vysvětlit, proč se musí změnit, jak je po nich požadováno, co to přinese firmě a tím i jim samotným. Důvod, že to tak je všude ve světě, obvykle nestačí. A zadruhé jít sami příkladem. Zní to až pionýrsky, ale základní pravda je, že lidé kopírují styly chování svých nadřízených. Pokud se nebude můj team leader chovat tak, jak po mně sám požaduje, jak by pro mě mohl být nadále důvěryhodný? A proč bych se tak měl chovat já sám? A může někdo chtít po manažerovi týmu, aby se tak choval, kdyby stejné principy chování nectil i nejvyšší management? Může si dovolit vedení firmy nakoupit nejdražší služební auta ve chvíli, kdy vyhlásí nákladové škrty? Samozřejmě že může, ale nemůže pak čekat, že se jeho lidé budou chovat jinak.
Firmu, kde nejvyšší management tuto zásadu chápe, poznáte ve chvíli, kdy do ní vejdete. A víte podle čeho? Je konzistentní.
Při své práci jsme za poslední roky procestovali desítky velkých firem napříč republikou. Jejich firemní kulturu vnímáte už při příchodu na recepci. Většinou se nespletete, aniž byste měli načtené jejich zásady.
Úlohou interní komunikace je vysvětlit cíl a smysl principů firemní kultury tak, aby recepční, manažer i ředitel chápali všechny tyto principy stejně, byť pro každého z nich budou znamenat něco trochu jiného v jejich běžném pracovním životě.
Úlohou všech manažerů je pak chovat se tak, jak chtějí, aby se chovali jejich podřízení. Jedině tak lze vytvořit a změnit firemní kulturu a dosáhnout stavu, aby se všichni lidé chovali nejen k sobě navzájem, ale hlavně k vašim zákazníkům tak, jak si přejete. Jedině tak dosáhnete svého cíle.
Autoři jsou společníky poradenské firmy Motivate.
Jaký šéf, takový tým. Zaměstnanci mají sklony kopírovat chování svých nadřízených.
Foto: Shutterstock
