Televize Stream existuje jedenáct let. A prakticky celou dobu je u toho také Janek Rubeš. „Kdysi byl na Streamu bulvár, dnes tam naštěstí není. Chceme totiž, aby každý náš pořad byl něčím přínosný,“ řekl MAM na sklonku loňského roku. Pořady, pod nimiž je společně s Honzou Mikulkou podepsaný, mají být důkazem jeho slov. V Praha versus prachy poukázal na taxikáře z centra okrádající turisty, v sérii Prague Guide zase návštěvníkům metropole anglicky radil, kam jít a čeho se naopak vyvarovat.
Jak vznikají nápady, co zrovna natočit?
Pořady, které točím, vycházejí ze dvou motivací. Buď je to má reakce na nějaký jev, který mě děsí, jako v případě Praha versus prachy. Nebo naopak na něco, co mě těší. To je Prague Guide, pořad, ve kterém se snažím ukázat Prahu zahraničním turistům tak, jak ji máme nejradši. Neinspirujeme se tím, co nám radí na webu, je to obraz Prahy, tak jak ji mají rádi Janek a Honza.
Na druhou stranu právě v pořadu Prague Guide rezonovalo nejvíce negativní téma, pražská směnárna, která za jedno euro vyplácela pouze patnáct korun. Čím to?
Směnárnám jsme se věnovali i v jednom dílu Praha versus prachy, ale vyšumělo to do ztracena. Je to hlavně otázka nalezení správného přístupu. V Prague Guide se nám to podařilo natočit tak, aby téma rezonovalo ve světě. Udělali jsme vlastně happening, kdy jsme lidem říkali, že je v Chequepointu okrádají. A tím se nám nakonec podařilo ze směnárny vytvořit turistickou atrakci. Když jsme před ní stáli, chtěli jsme varovat jednoho turistu, který mířil dovnitř. On nám ale řekl, že se jde podívat, jestli je to, o čem točíme, skutečně pravda.
Jak na dvojici reportérů varujících turisty reaguje samotná směnárna?
Podobně jako oni balancujeme na hraně zákona, ale jelikož jej nikterak neporušujeme, nijak zasáhnout nemohou. Těší mě, že nás v této věci slovně podporuje Magistrát hlavního města Prahy, ale i Česká národní banka a také Prague City Tourism. Nikdo z nich nám ale konkrétně nepomůže, na rozdíl od našich fanoušků. Minulou sobotu nám pomáhal přímo před směnárnou varovat turisty pár z Chicaga, který pořad dobře znal. Všichni jsme si to užili.
Jsou taxikáři a směnárny okrádající turisty doménou hlavně pražského centra?
Ano, a dokonce jsem se dozvěděl, že pro tento jev existuje i odborný výraz – turistické ghetto. Já tomu říkám spíš disneyland pro turisty. Fungují tam úplně jiná pravidla než ve zbytku města a je to tak trochu stát ve státě. My jako Pražané sem třeba na oběd nebo na kafe nechodíme. Jednou z mých ambicí je pomoci tomu, aby se tento postoj změnil a centrum bylo přátelské současně pro turisty i obyvatele Prahy.
Co by pro změnu měli udělat samotní Pražané?
Nesmíme být lhostejní. Musíme si uvědomit, že my jsme město, my jej pomáháme tvořit a nejsme žádní poddaní různých institucí. Když spatříme problém, měli bychom se jej nejdřív pokusit lidsky vyřešit, a ne za každou cenu volat po nápravě úředníků.
Na YouTube si díl s turistickou směnárenskou pastí pustilo přes milion lidí. Uvědomujete si, že máte vlastně společenskou odpovědnost?
To jste mě trochu zaskočil. Jestli to tak je, tak si to vůbec nepřipouštím. Na druhou stranu, pokud jsem skutečně „slavný“, rád použiju tuto formu popularity k tomu, abych mohl lidem pomáhat. Zároveň se snažím lidi přivádět na témata, která si zaslouží pozornost. Třeba směnárníci na mě křičeli, že jsem teď hvězda, a mylně tak nabyli dojmu, že je to celé jen záležitost Janka Rubeše. Není. Nedělám to proto, abych mohl někde za peníze moderovat maturitní plesy. Například když jsem stál na pódiu a přebíral jsem Křišťálovou lupu, nechtěl jsem jen přijít, poděkovat a odejít. Měl jsem připravenou i řeč, těžko říct, jak to tehdy vzalo publikum.
Jak se z této pozice stavíte ke komerčním spolupracím?
Mám morální mantinely, nepropagoval bych značku, se kterou nejsem v „pohodě“. Žádná z restaurací, které se objevily v Prague Guide, si za to nezaplatila. Naopak si dokážu představit komerční spolupráci třeba s agenturou CzechTourism, která v kampani poukazuje na to, jak bychom se měli chovat k turistům. Tady by mi spolupráce dávala smysl.
Byl jste také součástí kampaně Vodafonu #jetovtobě. Jak spolupráce vznikla?
Jedním z mých nejlepších přátel je Joseph Tehranian, kreativní ředitel pražského McCannu, který kampaň realizoval. Spolupráce byla nasnadě a byla pozitivní. V kampani jsem měl za úkol motivovat mladé lidi k tomu, aby natáčeli nekalé dění kolem sebe a nebáli se to zveřejňovat. Pokud se mi podařilo takto přesvědčit aspoň jednoho člověka, jsem spokojený.
Jaký bude další pořad Janka Rubeše?
Chtěl bych natočit „extrémního ombudsmana“. Projekt, ve kterém by někdo řešil společenské problémy takřka na hranici zákona. Akorát jsem na to ještě nenašel toho správného protagonistu.
Janek Rubeš, reportér, Stream.cz
Reportér Streamu je trnem v oku taxikářům v centru Prahy. Na jejich praktiky upozornil v sérii Praha versus prachy. „Nerad je tituluju jako taxikáře, nechci, aby to kazilo pověst celé profesi. Pro mě jsou to zloději,“ říká. V Prague Guide se snaží varovat turisty, aby se nenechali okrádat ve směnárnách. Forbes ho zařadil mezi nejtalentovanější Čechy do třiceti let, získal i Křišťálovou lupu. Svou popularitu však nijak neprožívá. Chce ji využít k tomu, aby se změnily některé poměry v hlavním městě.
