Podíváte-li se na stránky Světové federace zadavatelů (WFA), uvidíte, že světoví marketéři mají co řešit. Nákup a ceny médií, etiku, tendrování dodavatelů, procesy a standardy práce s agenturami, formy odměňování, procurement atd. Ostatně o trendu výkonnostního marketingu tu před lety na akci Prague International Advertising Festival (PIAF) mluvil výkonný ředitel této organizace.
A co čeští marketéři, zadavatelé? Podobně aktivní organizaci řešící standardy trhu a jejich budoucnost na území Čech, Moravy a Slezska budete hledat marně. Formálně je s WFA asociována marketingová sekce Českého sdružení pro značkové výrobky, ale ta se zabývá výhradně legislativou.
Proč by mělo neexistence takové organizace želet právě sdružení dodavatelů – Asociace komunikačních agentur (AKA)?
Asociaci zdánlivě situace absence silného „protivníka“ na straně zadavatelů může spíše vyhovovat. Nevyhovuje. Jednak je neochota nebo neschopnost zadavatelské obce spoluvytvářet poměry na trhu příznakem jisté nezralosti. Jednak jí chybí partner při řešení principiálních otázek. V tomto směru by organizaci jako WFA jistě ocenili i kolegové z médií.
Uvědomil jsem si to znovu teď při přípravě manuálu Férového tendru, který AKA právě zveřejnila. Všude na světě jsou podobné „guidlines“ dílem obou stran – tendrujících i tendrovaných. Asociace agentur tak nejsou a priori podezřelé z toho, že „si to napsaly, jak jim to vyhovuje“.
Dále pak netřeba marnit čas a sílu tisíckrát dohadováním o téže věci. Všichni přijmou smysluplný standard trhu a koncentrují se na podstatné – tedy na zakázku.
K Férovému tendru se přihlásilo i několik významných zadavatelů, takže rozhodně nelze obecně podezírat zadavatele z paušálního odmítání jakékoliv standardizace v oboru.
Co nejspíše chybí, je mentální přesah. Zakuklení v korporátních silech spolkovost nepodporuje. Nebo prostě jenom není čas? Že by za hranicemi měli nějaký jiný?
Marek Hlavica, předseda, Asociace komunikačních agentur
