Kongresový turismus patří k ekonomicky nejpřínosnějším formám cestovního ruchu. „Průměrná útrata jednoho delegáta je přibližně třikrát vyšší než útrata průměrného turisty,“ uvádí mluvčí agentury Czech Tourism Martina Fišerová. Kromě peněz přinášejí kongresoví hosté do místa konání cenné know-how a pro místní komunity je velká akce šancí, jak se představit světovému publiku.
Hlavní město nabízí z pohledu pořadatelů kongresů a konferencí poměrně snadnou dostupnost, příznivý poměr mezi kvalitou a cenou i atraktivní „kulisy“. Plusem je také rozvinutá infrastruktura a blízkost letiště. A ještě jeden faktor přiměl firmy přesunout řadu akcí do Prahy: absence teroristických útoků. Město těží z příznivé bezpečnostní situace.
Dostaňme Prahu do první pětky
V roce 2014 Praha patřila podle žebříčku Mezinárodní kongresové asociace mezi top 10 destinací podle počtu uspořádaných kongresů. O rok později si o jedno místo pohoršila. Další vývoj je zatím neznámý, výsledky za minulý rok budou zveřejněny až na přelomu dubna a května.
„I když se nám podařilo uspořádat více akcí, skončili jsme jedenáctí. Pořadí měst je v tomto žebříčku velmi těsné,“ vysvětluje Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau, pražské asociace profesionálů v kongresovém průmyslu. Zároveň upozorňuje, že tento žebříček je důležitý hlavně z marketingového hlediska. Započítávají se do něj totiž pouze asociační akce, které navíc musí splňovat specifické podmínky.
Mezi destinace s největším počtem kongresů patří tradičně Paříž, Berlín, Vídeň, Londýn a španělská města Barcelona a Madrid. Z asijských měst patří do elitní sestavy Singapur a Hongkong.
Ambicí Prahy je dostat se do první pětky. K tomu je ale dlouhá cesta. Praze jednoduše chybí kapacity. Situaci má zlepšit až chystané výstavní centrum v blízkosti současného Kongresového centra na pražském Vyšehradě. Podle obchodní a marketingové ředitelky Lenky Žlebkové bude hotové v roce 2020.
Mimo Prahu se koná jen pětina akcí
Chystaná výstavní hala na Vyšehradě nabídne plochu 5000 m2. Nahradí současné parkoviště a investice dosáhne zhruba 300 milionů korun. Architekt vzejde z mezinárodní soutěže a kromě haly musí upravit také okolí centra, které přece jen nezapře dobu vzniku. Budova samotná prošla rekonstrukcí naposledy v roce 2000 před zasedáním světových bankéřů.
Letos si Kongresové centrum hodně slibuje od listopadového setkání oborové asociace. Na něj má přijet až 1400 účastníků, profesionálů z oboru kongresového průmyslu, a Praha se jim může ukázat jako atraktivní destinace. „Mohlo by nám to přinést řadu PR výstupů,“ očekává Žlebková.
Hlavní město je pro velké asociační kongresy naprosto klíčové. Koná se v něm 80 procent akcí, o zbylých 20 procent se dělí všechna další česká města dohromady. Mezi nejčastější témata kongresů patří medicína a farmacie, strojírenství, IT a technologie, věda a vzdělávání a finance.
Nepřesune se část konferenčního byznysu do videokonferencí a on-line streamů? „Počet mítinků obecně neklesá, ale díky moderním technologiím stoupá kvalita. Někdo může sledovat dění na webu nebo on-line promluví zajímavý řečník, který by jinak nepřijel,“ namítá Žlebková.
V Česku umíme (skoro) všechno
Kromě kongresů živí hotely, centra a arény různé korporátní akce. V lednu se například konalo první setkání všech zaměstnanců České spořitelny v její historii. „Na akci se zaregistrovalo 13 tisíc účastníků. Není tu moc budov pro tolik lidí najednou, takže jsme nakonec zvolili O2 arenu,“ vysvětluje Daniel Olszyna z agentury Concept Line, která se na pořádání eventů pro korporátní klientelu specializuje.
Konference podle Olszyny dnes už není jen záminkou pro to, udělat velkou party pro klienty a díky konferenční části ji prohlásit za daňově uznatelnou pracovní akci. Zadavatelé kladou velký důraz na sledovatelné výsledky. Chtějí vidět dopad eventů – ať už v tvrdých číslech nebo v podobě nárůstu loajality a motivace účastníků těchto konferencí. Peníze za akci firmy často neberou jako náklad, ale jako investici.
„Největším zádrhelem nebývá paradoxně to, zda něco jde či nejde realizovat,“ tvrdí Olszyna. S odpovídajícím rozpočtem a dobrým know-how jde totiž udělat opravdu téměř všechno. Problém vidí spíše u zrodu projektu, kdy zadavatel nemá jasnou představu, co vlastně od akce očekává. Řešením by mohlo být pozvat si eventovou agenturu na konzultaci už v době přípravy zadání.
Akci je nutné propagovat všude
„Odborné konference se v dnešní době hladu po talentovaných lidech dají velmi dobře využít jako nástroj employee brandingu nebo marketingu v personalistice,“ doplňuje Aneta Zímová, výkonná ředitelka společnosti Blue Events. Firma organizuje akce jako například Retail Summit (více o něm na str. 14-15) nebo Brand Management.
Zímová dodává, že pro propagaci akcí je důležitý omnichannel, tedy přítomnost ve všech on-line i off-line kanálech. Díky novým technologiím je možné s účastníky navázat osobnější vztah a budovat komunity i mimo eventy. Příkladem jsou diskusní skupiny na sociální síti LinkedIn nebo příležitostné mobilní aplikace.
Česko se sice chystá prorazit současný strop kongresové turistiky, ale technologické vychytávky stačit nebudou. Podstatou konferencí je osobní setkávání a tato komunikace hraje stále důležitou roli. Snad tedy zvládneme nové prostory dostavět včas.
