Marketingový institut uspořádal tradiční novoroční besedu, na které se ohlížel za oborovými událostmi uplynulého roku. Řeč přišla i na velké značky, které se z různých důvodů potýkaly s komunikační krizí. Jedním z výrazných rysů jejich potíží bylo, že problémy nepředvídaly, neměly připravené krizové postupy a potíže začaly řešit až ve chvíli, kdy nastaly. Navíc ne u zdroje, ale pomocí tradičních nástrojů, takže ve výsledku tahaly za kratší konec provazu.
Člověka přece jen překvapí, když se ukáže, že ani velká korporace, která každý den obslouží desetitisíce zákazníků, nemá žádného profesionála na komunikaci a buď nastrčí do bojové linie řadového pěšáka, nebo se řešení ujme osobně ego pana ředitele. Aspoň se pak obor baví nad komplexy dílčích kroků a umělými přírodními nápoji.
Ještě horší to mají značky, které si musí každou reakci nechávat složitě schvalovat u centrály kdesi v Evropě nebo počkat na názor třeba polského komunikačního týmu. Jediný posun proti devadesátým letům je snad jen v tom, že schvalování už neprobíhá faxem. Ačkoliv – neříkejme to moc nahlas, nebo se letos ukáže, že takové firmy pořád existují.
Ostatně, máte vůbec krizový manuál ve své firmě? A pokud ano, na jaké situace reálně myslí? Raději ho oprašte.
Filip Rožánek
šéfredaktor
Tiskové zprávy, náměty a ohlasy posílejte na [email protected].
