Vědecká témata nejsou pro média dostatečně atraktivní,“ s povzdechem tvrdí Veronika Paroulková, moderátorka Českého rozhlasu Plus. Jak je ale pro média a veřejnost zajímavými udělat? To byla otázka, na kterou se v rámci Týdne vědy a techniky snažili najít odpověď vědci a zástupci médií. Věnovali tomu celý diskusní večer.
Podle Paroulkové dostávají prostor především vědecké novinky v oblasti zdravotnictví. Novináři sami vědce oslovují také v případě, že chtějí vysvětlení nějaké přírodovědné události, zejména když nastane živelní katastrofa.
Vědcům nenahrává ani směr, kterým se současná žurnalistika ubírá. V redakcích ubývají redaktoři a hlavně mizí ti, kteří se dříve na vědecká témata specializovali. Podle názoru diskutujících je úkolem vědců propagovat vědu, nikoliv úkolem médií o vědě informovat.
Inspirujme se zahraničím
„Absolutní špičkou v popularizaci vědy je BBC,“ prohlásila Dagmar Sephtonová, projektová manažerka organizace British Council. V Británii má také většina měst svůj vlastní vědeckopopularizační festival.
„Britští vědci mají velkou výhodu v tom, že na základní škole mají děti povinnou dramatickou a mediální výchovu,“ poukazuje Sephtonová. Díky tomu se malí Britové učí komunikovat, debatovat a zdatně formulovat svoje myšlenky. Zároveň však upozornila, že vědomostmi se Češi Britům bezesporu vyrovnají.
Geolog a popularizátor vědy Radek Mikuláš poznamenal, že roli mediální výchovy pro mladé české vědce suplují celostátní přírodovědné olympiády. Tento český unikát pomáhá mladým talentům nejen v podpoře jejich výzkumů, ale také v rozvoji jejich komunikačních dovedností.
Diskutující se shodli na tom, že vědci by měli zohledňovat to, že se jejich sdělení dostane k laikům, kteří o dané problematice slyší poprvé. Velmi by vědě jako celku také pomohlo, kdyby se vědci mimo svoji práci věnovali i mediální komunikaci a rétorice. Tím by získali schopnost podat svoje téma srozumitelně médiím a široké veřejnosti.
