Poptávka po reklamních plochách na internetu stoupá, hlad je po videoreklamě. Po reklamě před videem se stalo standardem přerušovat spotem delší videa a po skončení spustit ještě další reklamu. A co na to uživatelé? Z dotazníku mezi mladými Čechy vyplývá, že téměř každý člověk mladší 34 let ví o možnosti blokovat reklamu, 70 procent dotázaných adblockery používá a 80 procent si je nainstalovalo právě kvůli velkému přívalu videoreklamy.
Nerušit, koukám!
Určitá skupina o možnosti blokování ví, ale je příliš líná ho používat. Téměř třetina respondentů odpověděla, že se jim nechtělo vynaložit úsilí na stahování blokátoru. Výsledky naznačují, že ještě větší množství videoreklamy nebo prodloužení doby přeskočení povede ke skokovému nárůstu blokujících uživatelů.
Tuzemským standardem jsou videoreklamy přeskočitelné až po deseti sekundách (Stream, Nova Plus, Óčko a další). DVTV přeskočení umožňuje po pěti sekundách a naopak Prima využívá ještě delší reklamy. Přeskočit je dovolí až za čtvrt minuty. A YouTube uvádí, že nepřeskočitelné reklamy mohou trvat až půl minuty. V největší míře však používá spoty, které může divák vypnout po pěti sekundách. Přesto je studenti vnímají jako natolik rušivé, že se jich chtějí zbavit, protože si často pouštějí jedno video za druhým v playlistu a rušivý efekt krátkých reklamních spotů se nahromadí.
Retargeting není takový problém
Mnoho vydavatelů a inzerentů se domnívá, že hlavním důvodem k blokování reklamy je obava z narušení soukromí personalizovanými komerčními sděleními. Může za to i loňská zpráva společnosti PageFair. Spustila debaty o personalizované reklamě a příliš vysoké frekvenci zobrazování reklam jednomu uživateli, takzvaném cappingu.
Mladé Čechy to však tolik netrápí. Jen třicet procent dotázaných uvedlo mezi hlavními důvody blokování reklamy možnost „zobrazování reklam na produkty, které jsem si prohlížel/a“. Retargeting se tak umístil až jako šestý nejčastější důvod pro stahování blokátorů. Předběhly ho i obavy ze šíření virů prostřednictvím nabouraných systémů.
Kvalita retargetingu se navíc podle oslovených expertů postupně zlepšuje. Pracuje se na platformách umožňujících správu kampaní v různých kanálech z jednoho místa.
I zkušenému marketérovi se mohlo při použití více systémů stát, že se jednomu uživateli zobrazilo mnohem více reklam, než bylo plánováno. Jak vysvětluje Martin Beneš z Red Media, do budoucna tento problém už inzerenti mít nebudou. Na nově vznikajících platformách bude nejenom možné kontrolovat capping, ale také zobrazovat odlišnou reklamu, pokud už uživatel nějakou viděl (tzv. storytelling).
Kvalita internetové reklamy by měla růst se zvyšující se konkurencí a rostoucí cenou za jednotlivá umístění. Nadmíra zobrazování reklamy na jednoho uživatele nebo zobrazování nekvalitní reklamy se při vysokých cenách za umístění nevyplatí.
Pomůže edukace?
Vydavatelé se snaží uživatele vzdělávat a zobrazují jim výzvy k vypnutí AdBlocku. Například na webu týdeníku Respekt, který stejně jako MAM vydává mediální dům Economia, vysvětluje informační lišta uživatelům, že příjmy z reklamy umožňují existenci týdeníku a při pořízení předplatného se jim bannery nebudou zobrazovat. Správce digitálních médií Respektu Michal Ischia dokládá efekt prosby na konkrétních číslech: „Po uveřejnění lišty informující uživatele o nevýhodách AdBlocku se míra blokování snížila z původních 17 procent zobrazených stránek na 13 procent. A na této hodnotě se stále drží.“
Uživatelé v podstatě očekávají za vypnutí AdBlocku nějaký benefit. Ondřej Bartůňek z Adformu upozorňuje, že „edukace nestačí, pokud majitelé webů neupraví reklamu na webu“. Kde přístup po dobrém nezafunguje, tam už zbývá jen nasadit technické řešení, které zobrazí reklamu i přes aktivní AdBlock (například NeuronAD nebo AAGun). Tato metoda má však své nevýhody.
