Televizní diváci, kteří spoléhají na příjem programů přes anténu, budou mít zhruba pět let na to, aby si vyměnili přijímače za novější modely. Je to důsledek vynucené změny, při které dostanou přibližně třetinu televizního pásma mobilní operátoři na rozvoj rychlých datových služeb. Televizní vysílání jim musí v celé Evropě ustoupit. „Jízdní řád“ pro Českou republiku by měla schválit vláda ještě do konce června. První sítě s digitálním vysíláním nové generace by se mohly objevit v éteru ve třetím čtvrtletí.
S volbou televizoru poradí certifikát
Současné digitální vysílání by mělo být v Evropské unii vypnuto mezi lety 2020 a 2022. „Unie má rozhodnout do konce roku. Neskrývám, že Česká republika by dala přednost pozdějšímu termínu,“ prohlásil na konferenci Televizní digitalizace 2.0 ministr průmyslu Jan Mládek. Právě pod jeho resort bude v přechodové fázi spadat informační kampaň, která Čechům vysvětlí, co a kdy si mají pořídit, aby nepřišli o signál svých oblíbených stanic. Změna se totiž dotkne zhruba 2,5 milionu lidí.
Předběžným termínem pro vypnutí současných sítí je v Česku 1. únor 2021. Vypínání by ale mohlo nastat rychleji, zejména pod tlakem Německa a Rakouska, kde přejdou na novější generaci digitálního vysílání dřív a nelze potom vyloučit přeshraniční rušení signálu.
„Chceme poskytnout lidem dostatek času na přirozenou obměnu přijímačů,“ ujistil ministr Mládek. „Prosazujeme sociálně citlivý přístup. Představte si politika, který by vystoupil v televizi a řekl: Milí občané, sice jste zvládli přechod z analogu na digitál, ale teď běžte a kupte si zas novou televizi,“ dodal vedoucí expertní skupiny ministerstva Pavel Dvořák. Životní cyklus televizorů v českých domácnostech je zhruba šest až sedm let, pětiletou přechodovou fázi by tedy měly zvládnout.
Vysvětlování, proč mají domácnosti investovat do nového vybavení, ovšem bude složité. „Motivátory pro změnu jsou na straně diváka omezené,“ uchýlil se k diplomatickému slovníku Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací. Navíc zdaleka nejde jen o záležitost individuálního příjmu přes anténu. „Bude potřeba přeladit deset tisíc společných antén v domech. To není věc, kterou uděláte za tři měsíce,“ upozornil na to, že výdaje čekají také na majitele domů. Jistotu, že vybraný přijímač bude fungovat i s novým vysíláním, mají zaručit speciální samolepky s certifikátem. Mládek slíbil i dohled České obchodní inspekce.
Kdo to zaplatí?
Nejčastější otázka je, kdo celý přechod na novější digitální vysílání zaplatí, když se mnoha dotčeným subjektům ještě nevrátily ani náklady na první fázi. „Náklady, které vzniknou, budou muset být uhrazeny, ať už kýmkoliv. Pořád je to jenom byznys a tohle je politické rozhodnutí, se kterým se nedá nic dělat,“ poznamenal generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer. „Přijdeme o třetinu spektra, což nás dostává do obchodně složité situace. Ať to skončí jakkoliv, ztratíme,“ dodal. Apeloval, aby se strategie přechodu hlavně přijala co nejrychleji.
S tím souhlasil i Radim Pařízek, majitel dalšího provozovatele televizních vysílačů, firmy Digital Broadcasting. „Žádná soukromá televize nebude chtít platit souběh původních a nových sítí,“ uvedl mediální podnikatel, který sám vlastní několik stanic. Minimálně u Českého telekomunikačního úřadu našli oba operátoři digitálních sítí podporu. „Neměli bychom ani otálet, ani proces prodlužovat,“ zdůraznil Marek Ebert z ČTÚ.
„Jako hlavní zdroj financování celého procesu se předpokládá mimorozpočtový zdroj, a sice radiokomunikační účet, který hospodaří s výnosy z poplatků za využívání kmitočtového spektra,“ oznámil Ebert. Musí se ovšem změnit zákony a nezbytným doprovodným jevem bude, že se poplatky zvýší, aby peněz bylo dost. Přesné náklady na druhou digitalizaci zatím nikdo nevyčíslil, obvykle se ale mluví o miliardách.
