Roztouženě očekávat, že v tendru vyberete známé jméno a na vaší značce bude denně do roztrhání těla makat cenami ověnčený tým kreativců, to je esence naivity. Takhle to už dávno nechodí. Realita je trochu jiná. Dostanete spíš studenta, který se v marketingu či PR teprve učí. Když budete mít štěstí, bude zapálený a nadaný. Potáhne to ale s dalšími pěti podobnými klienty, takže zase žádná velká sláva.
Každý se může adaptovat. Teď nastal čas freelancerů a malých šikovných agentur s čerstvými mozky nebo nadraftovaných talentů přímo in-house. Argumenty jsou jasné: cena, kvalita, profesionalita, přístup.
Velká jména jsou ve velkých agenturách často spojena jen s jejich direktory, nebo ani to ne. Slavná minulost musí stačit. Jak komu, že? Velké firmy pořád chtějí silná agenturní jména. Zároveň si ale přibírají na menší projekty i jednotlivce nebo experty na volné noze. Schopní, zkušení nebo nadějní se z velkoagenturního prostředí vypaří rychleji než pára nad hrncem. Kvůli penězům i penzu práce. Rok načerpaných zkušeností z první ligy leckomu stačí na to, aby to rozjel ve velkém sám nebo s partou naladěných přátel. Už se jen usmívám nad tím, kdy jsme řešili návrh, který jsme okomentovali, a následně týden čekali na úpravy. Často těsně před natáčením, už s nakoupenými médii, jsme museli úplně předělat koncept.
Ale hlavně ty ceny. Nejprve za mnohastránkové powerpointové prezentace. A pak za hodinové mzdy seniorů, které ale stejně už po první schůzce neuvidíte. Kam zmizeli? Asi za jiným klientem. Jak jinak.
A právě proto děláme jen s lidmi, kteří mají zkušenosti a za sebou úspěšné kampaně. A kteří s námi opravdu makají. S těmi, které si sami vybereme. Výsledek? Dostatečná flexibilita a interaktivita.
V takovém týmu, doplněném o tyto externisty, mají všichni k dispozici průzkumy a naše lidi, díky čemuž detailně znají značku a cíle. Přeposílače a stratégy nevedeme. Šetřit se dá všude. Třeba i na nákupu médií nebo na produkci. Systém je stejný. Jen si ho nastavit…
Bohdan Fedor, šéf marketingu banky Zuno