O minulých amerických prezidentských volbách se říkalo, že jsou „facebookové“. Nyní jsme nepochybně dál a tyto volby vejdou do dějin jako „twitterové“, „snapchatové“ či možná „yikyakové“. Ještě nevíme. Ale že se udála v komunikaci kandidátů na prezidenta USA zásadní změna, to už je jisté nyní. Paradoxně nás o tom nepřesvědčuje žádný mladistvý kandidát, ale obstarožní socialista Bernie Sanders.
O jeho jméně asi většina Evropanů neměla potuchy, dokud v prvních primárkách ve sledované Iowě nedosáhl na remízu s favorizovanou demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. Obvyklé zkratkovité vysvětlení v evropských novinách zní, že mladí slyší na jakoukoliv změnu, i kdyby to měl být socialismus evropského ražení. Ale tak jednoduché to není. Nebýt sociálních sítí, Sanders by nikdy takto neuspěl. Jen pro srovnání: zatímco nepochybná změna jménem Barack Obama v roce 2008 zvítězila s odstupem 43 procent na dalšího kandidáta mezi voliči pod 30 let, Sanders nyní zvítězil mezi mladými rozdílem 70 procent! To je na 74letého doyena demokratů neuvěřitelné.
Jenže vše má své vysvětlení. Zatímco Sanders byl do ledna v amerických mainstreamových médiích takřka neviditelný, na Twitteru o něm bylo během debat vždy o desítky tisíc více zmínek než o Hillary. Sanders poráží Hillary v počtu příznivců i na Facebooku. Na oblíbené službě pro generaci millenials Snapchat pak Sanders vede nejen nad Hillary, ale vůbec nad všemi kandidáty. O méně známých sítích, jako je Yik Yak, ani nemluvě.
O tom, že sítě budou rozhodujícím faktorem ve volbách, už v roce 2016 nemůže nikdo pochybovat. Jen zmiňme třeba ty posměšky, které nyní vidíme v případě Donalda Trumpa, který vydává druhé místo v Iowě za úspěch, ale každý sdílí jeho starý tweet: „Nikdo si nepamatuje toho, kdo skončil druhý.“
Sanders ví, že jako kandidát mimo mainstream musí bodovat mimo hlavní komunikační prostředky. A vychází mu to zatím na jedničku. Mnozí mladší kandidáti by se od něj měli učit.
David Klimeš
komentátor, Hospodářské noviny
