Český rozhlas se chystá na nástup nového generálního ředitele. Mezitím ale nezahálí a chystá nové projekty. Nabídnout by chtěl třeba stahování mluveného slova přes mobilní aplikaci a z oblíbeného internetového Rádia Retro se možná stane celoroční vysílání, prozrazuje programový náměstek René Zavoral.
Uplynul měsíc od spuštění stanice Plus na VKV. Jak jste spokojeni s prvními výsledky?
Obecně řeknu, že ke spokojenosti vede vždycky trnitá cesta. Pořád mám trochu pocit, že to, co jsme se s kolegy snažili změnit – aby to nevypadalo jako dvě rádia v jednom -, se ještě úplně nedaří. Potýkáme se i s věcmi, jako je kapacita osobností a moderátorských typů, což je asi někdy ve vysílání i slyšet. Na druhou stranu, na Plusu pracuje celá řada lidí nadšených pro věc. Pevně proto věřím, že se budou věci posouvat k lepšímu.
A jaký je posluchačský ohlas?
Neregistruji žádnou zásadní vlnu nespokojenosti. To považuji za docela dobrý začátek nové historie ČRo Plus. Chodí e-maily s různými názory, ale v tuto chvíli je ani nepodceňuji, ani nepřeceňuji, jsme pořád na začátku. Neděláme si ambice, že to bude stanice většinového posluchače. Když bude mít 80-90 tisíc posluchačů denně a 140-150 tisíc posluchačů týdně, tak to budu považovat za obrovský úspěch. Ale k tomu nás čeká ještě dlouhá cesta. Pokrytí je dnes na 55 procentech a tento předpoklad poslechovosti platí při alespoň 85 procentech pokrytí.
Jaký je vztah Plusu a Radiožurnálu? Není to ve výsledku tak, že Plus je jenom pomalejší Radiožurnál?
V žádném případě to nesmí být pomalejší Radiožurnál, ale stanice, která má kvalitní komentované zpravodajství a kvalitní analytickou publicistiku. A jako taková se musí od Radiožurnálu odlišovat i tematicky. Kolegům jsem nedávno na poradě vyčinil, že na ČRo Plus informovali o Mezinárodním dni plyšových medvídků. To není úplně téma, které bych na takové stanici očekával. Možná v rámci odlehčení může v nějaké omezené podobě zaznít na Radiožurnálu, ale nemělo by být reflektováno stanicí Plus.
Jak to vypadá s hledáním stálého šéfredaktora Plusu?
S pověřeným šéfredaktorem Alexem Píchou jsme si zatím plácli do konce ledna. Hodně to koresponduje s volbou generálního ředitele. Máme vytipováno pár osobností, které by v čele stanice stanout mohly, ale v prozatímním období se jim do vedení úplně nechce. Ještě předtím bych ale chtěl udělat změnu na pozici vedoucí programu. Kolegyně Martina Mašková oznámila, že na pozici setrvá do konce roku, od ledna ji tedy musí zastávat někdo jiný.
Jaké jsou programové priority rozhlasu na příští rok?
V příštím roce je několik milníků – výročí Karla IV. nebo projevu Winstona Churchilla na univerzitě ve Fultonu o železné oponě. Bude také olympiáda v Rio de Janeiru nebo fotbalové mistrovství Evropy ve Francii. Rádi bychom pokračovali v projektu Hrdina.cz a obecně se věnovali fenoménu hrdinství. Je úkolem média veřejné služby ukazovat i dobré počiny, které se kolem nás dějí. Nepřinášet posluchačům jenom negativní události, ale i to dobré.
Chystáte nějaké další speciální projekty v oblasti nových médií, jako je třeba příležitostné Rádio Retro?
Rádio Retro najdou posluchači v programu i příští rok. Přináší slušnou návštěvnost webových stránek Českého rozhlasu. Nedávno jsem mluvil s kolegy ze Slovenského rozhlasu, kteří chystají celoroční retro rádio ke svým devadesátým narozeninám. Mě to velmi zaujalo. S ředitelem centra vysílání jsme řešili, že bychom Rádio Retro spustili celoročně. Jen by vždy kulminovalo nějaké téma, které bude v konkrétním měsíci zajímavé. Plánujeme spuštění nových mobilních aplikací. Chtěl bych, aby jedna z nich byla třeba Radiotéka, která by přinesla možnost stahovat mluvené slovo z našeho archivu.
Jak se Radiotéce vede?
Je to rok a půl, co jsme ji spustili. Měsíční výnosy se začínají přibližovat vnímatelným částkám. Ale v konkurenci podobných serverů jsme nováčkem, je tedy co zlepšovat. Pozitivní trend tam je, ale byl bych rád, abychom dlouho nečekali a začali vyvíjet mobilní aplikaci, aby nám neujela celá tato vlna.
Dozorčí komise Rady ČRo měla námitky k tomu, kolik peněz vydává rozhlas na propagaci vysílání. Je podle vás tato kritika oprávněná?
S marketingem a komunikací má rozhlas obecně dlouhodobý problém. Na jednu stranu je to otázka financí, ale na druhé straně nějaké kreativity a nápadů. Ne vždy musí být nápad drahý a kampaň nemusí být nutně nákladná, aby byla účinná. Mám pořád pocit, že máme výrazné mezery. Kritiku dozorčí komise jsem sledoval, ale i médiu veřejné služby sluší, aby se kvalitní produkce dostala k co nejširšímu počtu posluchačů. Držíme se zásady, že veškerou marketingovou komunikaci financujeme z výnosů z obchodní činnosti. Pominu-li barterové operace, jde o plus minus 40 milionů korun. To je zhruba suma, z níž jen část putuje do marketingové komunikace. Při propagaci více než dvaceti značek a mnoha projektů to není úplně velká částka. Pro koncesionáře je důležité sdělení, že marketing není financován z jejich poplatků. Snažíme se na něj vydělávat sami. Budu na kolegy z marketingu a komunikace tlačit v tom smyslu, aby se snažili přijít s inovativními zajímavými koncepty. Není to vždy jen v penězích.
Celý rozhovor čtěte na www.mam.cz
René Zavoral (39)
Programový náměstek Českého rozhlasu
Absolvent politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy nastoupil do Českého rozhlasu v roce 2001 jako marketingový a PR manažer. Po čtyřech letech přešel do Komerční banky, v říjnu 2006 se do rozhlasu vrátil jako ředitel marketingu. Od listopadu 2011 byl náměstkem pro strategický rozvoj, v dubnu 2013 byl jmenován náměstkem pro program a vysílání.
„Od srpna jede pilotní digitální vysílání pro Prahu a střední Čechy. To jsem sice rád, ale zatím žádnou výraznou zpětnou vazby neregistruji. Čekáme, jak do digitalizace vstoupí stát. Jsme připraveni věci spouštět, ale i když jsme průkopníky, pořád potřebujeme partnera na straně státu.“
Foto: Lukáš Bíba
