On-line reklamu blokuje v Česku víc než desetina uživatelů internetu. Číslo je ještě vyšší u portálů, u kterých mezi návštěvníky převládají muži a lidi s vysokoškolským vzděláním. „Největší problém je to u menších webů, které mají vyprodané reklamní imprese a nemohou jich nabídnout víc,“ vysvětluje Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj. Dodává, že většina uživatelů si zároveň neuvědomuje, že jejich oblíbené webové stránky žijí téměř výhradně z reklamy. Samotné webové stránky jim přitom moc nepomáhají.
Za dveřmi zasedaček se o tomto problému mluví, navenek však zatím s výjimkou menších proseb o vypnutí blokovacích programů není nic vidět. „Kdyby se trh dokázal konsolidovat a dohodnout na společném řešení, bylo by to fajn, ale zatím to k tomu nesměřuje,“ říká Hrubešová. Samotný SPIR v tomto směru vyvíjí aktivitu spíš přes klubové večery, jako byl ten k problematice blokování, nebo HTML5 (sdružení vnímá tato témata jako spojené nádoby). Inzerentům provozovatelé webů nahrazují ztráty z blokování vyšším počtem impresí.
Situace je podobná i v zahraničí, kde se problémem blokování zabývá jenom hrstka velkých médií a mediálních domů, jako třeba Axel Springer.
Na opačné straně barikády se před pár měsíci zakladatelé programu AdBlock nebo společnost Disconnect přidali k iniciativě Do Not Track Standard, jejímž cílem je ochrana soukromí uživatelů a zabránění sledování jejich aktivit na webu. Neschopnost nalezení kompromisu mezi nabízením reklamy a ochranou soukromí je podle autorů iniciativy DNT jedním z hlavních důvodů nárůstu blokování reklamy.
O blokování obtěžujících reklam se zajímá čím dál víc uživatelů. Organizace a firmy bojující za jejich právo na soukromí spolupracují. Na rozdíl od provozovatelů webových stránek, které blokování poškozuje.
Foto: Shutterstock
