Eero Korhonen působí ve velmi nelehké pozici. Na starosti má partnerství s vydavateli. Jejich vztah ke Googlu je přitom značně ambivalentní. Na jedné straně cítí, že se bez jeho nástrojů neobejdou, na druhé straně s nelibostí sledují, jak Google inkasuje zisky z reklamy, která kdysi bývala jejich výsostným teritoriem. Hrozily i soudní spory a dominantní pozici internetového gigantu už dlouho prověřuje i Evropská komise. Korhonen však do Prahy přijel prezentovat Digital News Initiative. V inovačním fondu iniciativy je přes 150 milionů eur, určených pro start-upy i zavedená vydavatelství. „Tyto peníze rozhodně nejsou míněny jako nějaké subvence pro celé odvětví,“ říká Korhonen a odmítá, že fond vznikl, aby přispěl ke zmírnění mediální kritiky. „Zprávy jsou prostě důležité pro naše uživatele,“ vysvětlil.
Google spustil iniciativu pro digitální žurnalistiku, která má finančně podporovat inovativní vydavatele. Proč?
Nejde jen o peníze. Iniciativa vzešla z diskuse s vydavateli jako The Guardian. Sami přišli s tím, že by potřebovali pomoct se zvládnutím některých technických problémů. My jsme jim vyšli vstříc a jedním z výsledků iniciativy je například protokol AMP-HTML, který umožňuje mnohem plynulejší a rychlejší prohlížení stránek na mobilu.
Chápu, v čem je to zajímavé pro vydavatele, ale co tím získává Google?
Zprávy jsou nesmírně důležité pro naše uživatele. Lidé je často vyhledávají a my si chceme být jistí, že jim dáme relevantní odpovědi. Navíc cítíme, že musíme pomoct udržet diverzitu zpravodajských zdrojů.
Co si mám představit pod inovativním projektem v oblasti digitální žurnalistiky?
Příkladům se snažím vyhnout. Mnozí by to považovali za direktivu a my naopak chceme nechat vydavatelům volné ruce. To oni by měli přinášet nové nápady, a ty jsou pro nás důležitější než byznysplán. Zabodovat by podle mě mohlo ještě větší zapojení uživatelů a nové cesty, jak konzumovat obsah. Vítězné projekty ale vybere porota, ve které budou mít lidé z Googlu menšinu.
Dostane za financování Google nějakou protihodnotu?
Nejde o půjčku ani investici. Jde čistě o fond a za peníze Google nechce nic zpět.
Fond má v Evropě rozdělit 150 milionů eur během tří let. Může to ale na celoevropském vydavatelském trhu znamenat nějakou změnu?
Nechápejte to jako subvenci pro vydavatele, která by měla zachraňovat celý průmysl. Dáváme vydavatelům impulz, jak zapřemýšlet o nových nápadech, na které často během shonu za denními informacemi nemají čas. Ty peníze mají stimulovat inovace a snížit riziko při jejich realizaci.
Mnoho vydavatelů kritizuje agregátor zpráv Google News, který obsahuje titulky a celé perexy. Čtenáři pak často nemají potřebu články vůbec otevírat.
Tato služba nikdy neobsahovala reklamu a pro Google tedy není zisková. Je to stránka, na které uživatelé najdou co nejrychleji relevantní zdroj informací. Podle dvou nezávislých studií, které zkoumaly nejen Google News, mají na návštěvnost webů naopak pozitivní vliv.
Ve Španělsku ale soud rozhodl, že musíte platit vydavatelům kompenzace, a Google News jste tam zrušili.
Všude na světě podnikáme souladu s místními zákony. Ve Španělsku jsou zákony velmi specifické a služba tam skutečně skončila.
Nebylo by řešením na Google News naopak reklamu umístit a sdílet zisky s vydavateli, jako to dělá Facebook ve službě Instant Articles?
Každý má vlastní přístupy. Google News je rozcestník a je otázka, jak by tam reklama fungovala. S vydavateli ale vedeme dialog neustále.
K médiím prý máte vztah už od dětství, jak vidíte budoucnost žurnalistiky?
V nepříznivých zprávách často zapadne, že žurnalistika si vede neuvěřitelně dobře. Lidé sledují více mediálního obsahu než kdykoliv jindy a vydavatelé dnes mají mnohem širší publikum. To je znamení, že zájem o originální obsah tu je a jen tak nezmizí.
Příjmy z reklamy a bilance vydavatelů však svědčí spíše o opaku.
Časy jsou dnes pro vydavatele skutečně těžké. Lidé čtou zprávy především na mobilních zařízeních a tam na ně útočí spousta rušivých vlivů. Média už tak o pozornost nesoupeří jen mezi sebou, ale třeba i s tvůrci aplikace Candy Crush Saga.
Reklamní příjmy z tisku ale digitál stále nenahradil. Google, mediální agentury i technologické platformy si berou vysoké poplatky a k tvůrcům obsahu se dostane jen zlomek peněz z digitální reklamy.
Na to neexistuje univerzální řešení. Už i tradiční vydavatelé jsou dnes ale schopni získat až polovinu příjmů z on-line předplatného. Podle zprávy Reuters je ovšem připravenost uživatelů platit za digitální obsah v různých zemích hodně odlišná a není lehké to změnit.
Takže těžiště příjmů médií se přesune zpět k uživatelům?
Jsou různé cesty, jak obsah monetizovat. Axel Springer je například hodně daleko v rozvíjení samostatných platforem. Staré rozvržení – čtyřicet procent příjmů z předplatného a šedesát z reklamy – je ale asi pryč.
Nastupující programatická reklama cílí na konkrétního uživatele a investice do displejové inzerce naopak strmě klesají. Vydavatelé tak soutěží s téměř nekonečnou plochou internetu. Nemůže to být poslední hřebík do jejich rakve?
Stále platí, že prodává kvalitní obsah. Hodně populární je dnes například video. Když vydavatelé dokážou přilákat inzertně přitažlivé publikum, stále drží trumfy v rukou.
Lidé sice u kvalitního obsahu stráví hodně času, ale reklama se platí podle počtu kliků nebo zobrazení, což nahrává spíše bulváru. Existuje nějaká šance, že nové technologie budou zohledňovat i čas?
Bezpochyby přijdou i nové formy plateb za reklamu. O těch ale nakonec vždy rozhodne poptávka ze strany inzerentů.
V Praze nedávno vystoupil velký kritik Googlu Andrew Keen. Tvrdí, že internet vede k tvorbě monopolů, které jsou ještě horší než na konci 19. století. Nevnímáte, že vlastně pracujete pro monopol?
Vývoj internetu je neuvěřitelně rychlý a je obtížné se adaptovat. Podívejte se, jak bleskově vyrostly sociální sítě. Nyní všichni vnímáme dynamický trend ekonomiky aplikací. Lidé mají na internetu spoustu možností a určitě neutrácí peníze na jednom místě. V dnešní době se dá jen těžko mluvit o monopolech.
Odborníci vnímají jako zásadní chybu Googlu, že se nepokusil koupit Facebook, když měl šanci.
V té době jsem ještě působil ve vydavatelském průmyslu v Turecku, takže jsem u toho nebyl.
Vnímáte Facebook spíše jako partnera, nebo konkurenci?
Je to jednoduše jen další hráč na trhu s vlastním přístupem.
Obchodní model Googlu je postaven na příjmech z reklamy. Jak se díváte na masové rozšiřování AdBlocku?
Ukazuje to, že se ještě více musíme soustředit na uživatelskou zkušenost, a to i tu reklamní. Lidé už nejsou ochotni čekat na obsah ani tři vteřiny. I proto chceme pomoct vydavatelům dostat obsah k uživatelům co nejrychleji. Ještě silnější je tento trend v mobilech.
Google již prý uzavřel s AdBlockem dohodu, takže nebude za poplatek blokovat reklamy na platformách Googlu. Není to trochu nefér?
Na tuto oblast bohužel nejsem expert. Ale nejlepší cestou, jak se vypořádat s AdBlockem, je vytvořit prostředí, kde lidé nebudou mít potřebu reklamu blokovat.
Data jsou dnes jednou z nejcennějších komodit. Mediální agentury je často nakupují. Prodává je i Google?
Data o uživatelích zásadně neprodáváme.
Neposkytujete agenturám ani anonymizovaná data zdarma?
S daty samozřejmě pracujeme, ale rozhodně je nikomu cizímu nepředáváme.
Eero Korhonen
Je šéfem strategických partnerství Googlu s novinami a vydavateli pro region Evropy, Blízkého východu a Afriky. Pochází z Finska a na univerzitě vystudoval technický obor civilních staveb. Už na univerzitě ho však zajímala média a byl šéfredaktorem univerzitních novin. Po škole nastoupil do globální mediální společnosti Sanoma. Než začal pracovat v roce 2012 v Googlu, působil i jako mediální poradce v Turecku, Rusku nebo na Ukrajině. „Byl to pro mě trochu kulturní i profesní šok, ale ohromná zkušenost.“ Dnes žije Korhonen i s celou rodinou převážně v Londýně.
„Lidé sledují více mediálního obsahu než kdykoliv jindy a vydavatelé dnes mají mnohem širší publikum. To je znamení, že zájem o originální obsah tu je a jen tak nezmizí.“Časy jsou pro vydavatele skutečně těžké. Lidé sledují média hlavně na mobilu a tam o pozornost nesoupeří jen mezi sebou, ale třeba i s tvůrci aplikace Candy Crush Saga.
FOTO: Lukáš Bíba
Korhonen vystoupil na Foru Media hned po Christophu Keeseovi z Axel Springeru, který je ke Googlu velmi kritický. Podle Fina by si ale překvapivě měly některé mediální domy vzít z německého vydavatelství příklad.
