V mediální oblasti je pro mne prioritou ochrana veřejnoprávního prostoru. Média veřejné služby jsou ve vyspělých zemích našeho civilizačního okruhu nedílnou součástí moderní společnosti. Ministerstvo kultury má ve své kompetenci legislativu týkající se televizního a rozhlasového vysílání. Důležitost existence médií veřejné služby a jejich nezastupitelná role jsou vyjádřeny jak v právu EU, tak v řadě dalších dokumentů jednotlivých institucí EU a Rady Evropy, jejímž posláním je mj. ochrana lidských práv a podpora právního státu.
Komerční média někomu patří, logicky tedy kopírují jeho zájmy – média veřejné služby by tomuto měla být na hony vzdálena. Jinak by postrádala smysl – a tudíž by měla být prosta jakéhokoliv vlivu politického i ekonomického. Posláním veřejnoprávních médií je podle mého názoru udržet si zásadní podíl na kultivaci společnosti, na kultivaci kultury národa, a to bez ohledu na momentální zisk a profit. Jejich úkoly musejí být koncipovány tak, aby respektovaly a reflektovaly potřeby společnosti v mantinelech práva (padni komu padni), jinak by totiž postrádala svůj smysl! Pokud by je totiž někdo využíval ke svým partikulárním zájmům, popíral by tak jejich podstatu. Navíc – v naší zemi s tím máme bohaté zkušenosti z ještě relativně nedávné doby komunismu. Dodnes existují země, kde jsou lidská práva pošlapávána a média jsou zneužívána k propagandě totalitními a autoritářskými režimy. Média veřejné služby jsou tedy zde i proto, aby tvrdě vydobytý prostor svobody chránila; právě proto je důležité jejich roli střežit!
Veřejnoprávní média musejí být postavena na své jinakosti, ne soupeřit s komerčními médii jejich vlastními zbraněmi. Jsme často zaplavováni lacinými díly a seriály „o ničem“. Protiváhou by měla být kvalitní publicistika, dokumentaristika i dramatika kultivujícího a edukativního charakteru. Etalon estetična někde musí být; na to bychom měli dbát!
Věci se však nedějí samy od sebe na principu deus ex machina. Aby média veřejné služby mohla svou roli plnit, potřebují se opírat nejen o kvalitní legislativu, ale potřebují mít v čele důvěryhodné osoby, které ctí morální principy, bez partikulárních vazeb na ekonomické a politické struktury. O to se ministerstvo kultury pod mým vedením zasazuje a i nadále zasazovat bude.
Daniel Herman, ministr kultury
