Prezident republiky ústy svého mluvčího oznámil, že se sociální síť Twitter dopouští cenzury. Jiří Ovčáček sdělení zveřejnil… kde jinde než na Twitteru, o kterém pohrdavě mluví jako o kanálu pražské kavárny. Sérii jeho rozhořčených statusů vyvolalo blokování odkazů na Parlamentní listy a několik dalších serverů. Ovčáček kvůli tomu chtěl firmě odeslat „oficiální protestní dopis“, což vzhledem k jeho postavení nižšího státního úředníka vyznívá celkem legračně. Připouštím, že ještě bizarnější by bylo, kdyby tuto iniciativu zaštítil prezident. Úředník je pobouřen legitimním rozhodnutím sociální sítě, která si dovolila na své platformě stanovit svá pravidla.
Soudě podle technického hlášení, které se objevovalo při snaze sdílet odkazy z Parlamentních listů, byla za jejich blokováním automatická detekce. Twitter k tomuto kroku přistupuje třeba tehdy, když podezřelé účty začnou hodně odkazovat na zvláštní weby. Nejspíš to byl i tento případ – ekosystém, který vznikl kolem Parlamentních listů, ale i webů typu Aeronet nebo AC24, se totiž vyznačuje záplavou napůl anonymních profilů s minimálním počtem fanoušků, které intenzivně odkazují v podstatě jen na tyto servery. A protože to často dělají i formou vzájemných reakcí na své statusy nebo formou odpovědi na příspěvky vlivných účtů, mohly se systémy Twitteru vcelku oprávněně domnívat, že takhle se chovají spameři, a ne běžní uživatelé.
Samotné blokování nemá zas tak zásadní dopad. Návštěvnost serverů skoro neovlivní, v našich končinách je pro ně důležitější spíš Facebook a šíření článků prostřednictvím řetězových e-mailů. Významnější dopad nebude mít ani při boji s dezinformacemi, protože ty se budou šířit na Twitteru dál, jen různými oklikami. A navíc po pár dnech sdílení zase začalo fungovat.
Krátká horká letní kauza nám tedy hlavně potvrdila, jak moc Hradu záleží na Parlamentních listech. O cenzuru samotnou mu spíš nejde. Vždyť sám nedávno omezil práci novinářů, když v Polsku zakázal natáčet prezidenta při odchodu z místnosti. A ještě se ohradil, když chtěli vědět, proč. Tak jako Twitter i omezování činnosti médií se Hradu hodí tehdy, když má prospět jeho účelům. Němci tomu říkají Hassliebe.
Filip Rožánek
šéfredaktor
Tiskové zprávy, náměty a ohlasy posílejte na [email protected].
