Internet je hlavním zdrojem televizního a dalšího videoobsahu pro šest z deseti Čechů. Nejvýrazněji roste internetová televize, zatímco kabelové a satelitní vysílání postupně ztrácí uživatele. Proměna diváckých návyků se ale zdaleka netýká jen mladých lidí, ukazuje výzkum NMS Market Research pro Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS).
Televizní obsah se stále více přesouvá na internet. Zatímco v roce 2023 využívalo internetové zdroje ke sledování televize a dalšího videoobsahu 83 procent Čechů, letos už je to 89 procent. Klasickou anténu používá 38 procent lidí a kabelové či satelitní vysílání 29 procent. Jednotlivé způsoby příjmu se nevylučují, diváci jich mohou využívat několik současně.
Výraznější rozdíl je vidět v tom, jakým způsobem lidé sledují obsah nejčastěji. Internet označilo za svůj hlavní zdroj 61 procent respondentů, klasickou anténu 22 procent a kabelové či satelitní vysílání 15 procent. Před třemi lety přitom internet preferovalo 53 procent Čechů. „Internet už při sledování televize a videoobsahu není doplněk. Má jasný náskok před anténou,“ říká Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí.
Internetová televize roste, tradiční způsoby příjmu ztrácejí
Za rostoucím oblibou internetu stojí především služby internetové televize (IPTV), tedy například Oneplay, MAGENTA TV nebo Vodafone TV. V roce 2023 je sledovalo 42 procent Čechů, letos už 55 procent. Meziročně jejich podíl vzrostl o tři procentní body. Tempo růstu se tak mírně zpomalilo, dlouhodobý trend ale pokračuje.
Na opačné straně jsou tradiční způsoby příjmu televizního signálu. Satelitní vysílání využívá 11 procent lidí oproti 19 procentům před třemi lety. Kabelovou televizi používá 20 procent respondentů, zatímco v roce 2023 to bylo 26 procent. Klasickou anténu má 38 procent, proti loňskému roku se tedy její využívání výrazně nezměnilo.
Proměna je vidět také v samotném sledování pořadů na televizní obrazovce. Podle deníčků, do kterých respondenti zapisovali sledovaný obsah, připadalo letos na internetové zdroje 53 procent zaznamenaných pořadů, v roce 2023 to bylo 40 procent. Z hlediska času stráveného sledováním je převaha ještě výraznější. Internet představuje 58 procent sledované stopáže, tedy přibližně 35 minut z každé hodiny.
Internet už dávno není jen pro mladé
Nejčastěji využívají internet ke sledování videoobsahu lidé ve věku 25 až 34 let, jako svůj hlavní zdroj ho uvádí 88 procent z nich. Výraznou převahu má také v domácnostech s dětmi, kde ho upřednostňuje 72 procent respondentů.
Změna se stále více projevuje i u starších generací. Ve věkové skupině 65 až 79 let využívá internet ke sledování televize a videoobsahu 71 procent lidí, pro 39 procent představuje hlavní způsob sledování. Ještě loni to bylo 34 procent. „Senioři mění návyky ze dvou důvodů. Sami přecházejí na nové způsoby sledování a zároveň do této skupiny postupně vstupují ročníky, které jsou na internetovou televizi zvyklé,“ vysvětluje Kamil Kunc, Research & Insights Partner společnosti NMS Market Research.
Internet ale nepřevládá u všech typů pořadů: výjimkou zůstává zpravodajství, které lidé stále nejčastěji sledují prostřednictvím klasické antény. Naopak u sportovních přenosů, zahraničních seriálů nebo dětských pořadů mají internetové zdroje výraznou převahu. U sportu se podle autorů výzkumu projevuje také přesun vysílacích práv na placené kanály.
Další rozvoj internetového sledování podporuje i technologické vybavení domácností. Televizi připojenou k internetu má 73 procent z nich. Pouze 13 procent domácností disponuje výhradně starší televizí bez chytrých funkcí.
Výsledky ukazují především proměnu způsobu, jakým se televizní obsah dostává k divákům. Pro televizní společnosti i zadavatele reklamy je důležité rozlišovat mezi zdrojem příjmu a skutečnou sledovaností. Výzkum NMS totiž nesleduje sledovanost jednotlivých televizních stanic a nenahrazuje peoplemetrové měření. Ukazuje ale, že televizní trh musí stále více počítat s diváky, kteří obsah přijímají prostřednictvím internetových služeb.
Výzkum NMS Market Research pro APMS proběhl od 14. do 20. září 2026 na reprezentativním vzorku 1 520 respondentů ve věku 15 až 79 let. Součástí šetření bylo také 2 592 záznamů o sledovaných pořadech.
