Poslanci v sobotu nad ránem poslali do druhého čtení vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Rozhodnutí předcházelo téměř dvacetihodinové jednání, při kterém koalice prosadila pevný čas hlasování a omezila rozpravu. Proti změně financování veřejnoprávních médií protestovaly stovky lidí a na podporu Čt a ČRo vystoupily divadelní soubory a mezinárodní mediální organizace.
Páteční jednání Poslanecké sněmovny mělo jako vždycky patřit především závěrečnému schvalování jiných zákonů. Dopoledne však předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala nečekaně navrhl, aby se prvním bodem stal vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Jménem ANO, SPD a Motoristů zároveň požádal o možnost jednat po 19. hodině, po půlnoci i v sobotu 24. října.
Koalice předřazení návrhu prosadila navzdory protestům opozice, která o změně programu nebyla předem informována. Podle jejích zástupců byl postup v rozporu s dosavadní praxí, kdy se priority jednání předjednávaly na sněmovním grémiu. Předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka upozornil, že ještě během týdne se počítalo s projednáním jiných předloh ve třetím čtení.
Předseda poslanců ODS Marek Benda označil náhlou změnu programu za nepřijatelnou a koalici varoval před rozsáhlými obstrukcemi. Poslanci opozice následně využívali přednostní práva k vystoupení, žádali přestávky na jednání svých klubů a pokoušeli se konečné hlasování oddálit.
Hlasování v půl páté ráno
Atmosféra v jednacím sále postupně houstla. Opoziční poslanci bouchali do lavic, pískali a hlasitě protestovali proti rozhodnutí vládní většiny nechat hlasovat také o žádostech poslaneckých klubů o přestávky. Koalice jejich žádosti zamítla. Předseda dolní komory Tomio Okamura postup obhajoval snahou zabránit obstrukcím.
Další konflikt vyvolalo rozhodnutí stanovit pevný konec rozpravy a hlasovat o návrhu v sobotu přesně ve 4:36. Opozice upozorňovala, že takový postup neumožní vystoupit všem řádně přihlášeným poslancům. K mikrofonu se jich nakonec nedostalo 65.
Debatu provázely také osobní výpady mezi poslanci Motoristů a ODS, spor o přítomnost protestujících na galerii pro veřejnost i ostré výroky na adresu demonstrantů. Zatímco někteří koaliční poslanci obviňovali opozici z podněcování nepokojů, opoziční zástupci hájili právo veřejnosti pokojně protestovat.
Nad ránem nakonec sněmovna odmítla opoziční návrhy na zamítnutí předlohy i její vrácení vládě k přepracování. V obou případech hlasovalo pro 81 ze 177 přítomných poslanců. Vládní návrh tak prošel prvním čtením a pokračuje v legislativním procesu.
Malostranské náměstí se postupně zaplnilo
Zatímco se poslanci přeli v jednacím sále, jen několik stovek metrů od nich vznikal protest proti jejich postupu. Na Malostranském náměstí se lidé začali scházet už krátce po poledni. Narychlo svolané shromáždění iniciativ Stojíme za kulturou! a Média nedáme! postupně sílilo. Odpolední desítky účastníků se do večera rozrostly na stovky a náměstí se zaplnilo. Protestující nesli české i slovenské vlajky a transparenty s hesly „Ruce pryč od médií“ nebo „Média nedáme“.
Na místě se přenášel zvuk ze sněmovního jednání, na který lidé bezprostředně reagovali. Když ministr kultury Oto Klempíř představoval vládní návrh, z náměstí se ozýval pískot a volání „Hanba“ nebo „Demisi“.
Na pódiu vystoupili zástupci opozičních stran, iniciativy Veřejnoprávně, lidé z kulturního prostředí i zaměstnanci médií. Mezi řečníky byli například herečka Jitka Čvančarová a bývalý zahraniční zpravodaj České televize Tomáš Etzler. K protestu se připojili také studenti uměleckých škol.
Demonstrace pokračovala do noci. Část účastníků se přesunula blíže ke sněmovní budově, někteří bubnovali na přinesené nádobí. Několik desítek lidí se podle policie pokusilo dostat do sněmovny, v tom jim nakonec zabránili policisté. Na místě zasahovala pořádková jednotka, ale nikdo nebyl zadržen. V jiném incidentu se několik demonstrantů dostalo do konfliktu s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou.
Za veřejnoprávní média se postavila i divadla
Podpora České televize a Českého rozhlasu se neomezila pouze na protestní shromáždění před klíčovými institucemi. Do veřejné debaty vstoupila také divadelní scéna. Po pátečních představeních zaznívala z jevišť prohlášení na podporu nezávislosti médií veřejné služby. Ve Stavovském divadle po inscenaci Večer tříkrálový promluvil David Prachař, v historické budově Národního divadla přečetli prohlášení Martina Preissová a Igor Orozovič. K iniciativě se připojila divadla sdružená v Asociaci profesionálních divadel a Asociaci nezávislých divadel. Vedle Národního divadla šlo například o Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na zábradlí, Švandovo divadlo, Cirk La Putyka, Divadlo Polárka nebo Činoherní studio v Ústí nad Labem. Další soubory se mají přidat v následujících dnech.
Podporu veřejnoprávním médiím vyjádřil také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Varoval před změnou systému, který podle něj dosud pomáhá chránit nezávislost médií na jednotlivých politických zájmech.
Kritika přišla i ze zahraničí
Rychlost legislativního postupu kritizovala Evropská vysílací unie EBU společně s dalšími patnácti mediálními a novinářskými organizacemi – například Evropská federace novinářů, Reportéři bez hranic nebo Mezinárodní tiskový institut. Ve společném prohlášení upozornily, že zásadní změna financování vyžaduje důkladnou parlamentní debatu a veřejnou konzultaci. Připomněly také evropská pravidla, podle kterých musí být financování veřejnoprávních médií přiměřené, udržitelné a předvídatelné.
Vládní novela počítá s tím, že Česká televize bude místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2,065 miliardy. Oproti nynějším příjmům z poplatků by obě instituce přišly dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun.
Vláda argumentuje tím, že současný systém výběru poplatků je zastaralý a jejich zrušení uleví domácnostem i firmám. Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by změna znamenala ohrožení demokracie nebo konec nezávislosti médií. Vedení České televize a Českého rozhlasu naopak varuje před omezením rozsahu veřejné služby, finanční nestabilitou a možným politickým tlakem na redakční rozhodování.
Co bude následovat
Zrušení poplatků zatím není definitivně schválené. Po prvním čtení návrh čeká projednávání ve sněmovních výborech, především ve Výboru pro média a kulturu. Jeho předseda František Talíř oznámil, že se tématem bude výbor zabývat ve čtvrtek 29. října.
Ve druhém čtení mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Třetí jednání bude rozhodující pro jejich přijetí či odmítnutí a pro konečné schválení zákona Poslaneckou sněmovnou. Termín třetího čtení zatím nebyl stanoven.
Pokud sněmovna předlohu schválí, čeká ji ještě Senát a následně prezident republiky. Opozice avizuje, že se bude změně financování bránit i v dalších fázích legislativního procesu a zvažuje také ústavní stížnost.
Protesty mezitím pokračují. Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal další shromáždění na sobotu do Brna a na neděli 25. října na pražské Staroměstské náměstí. Zaměstnanecká iniciativa Veřejnoprávně zároveň oznámila na 3. listopadu další celodenní stávku pracovníků ČT a ČRo.
