Češi si zvykli „přepínat“ mezi streamovacími službami. Celých 31 procent jejich abonentů ruší a obnovuje předplatné i několikrát do roka. Vždy v závislosti na nabídce programu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Axocom, která dění kolem streamovacích služeb v tuzemsku dlouhodobě monitoruje.
„Rušení a obnovování předplatného je jedním z trendů typických pro streamovací služby. Nejčastěji jde buď o období, kdy diváci mají na sledování čas, jako jsou třeba prázdniny nebo když jsou nemocní a tráví čas doma. Nebo naopak jde o fanoušky vybraného pořadu. Po jeho skončení si pak službu odhlásí. Případně si pak zaplatí předplatné u jiné služby, která nabízí pořad, který je v ten moment v trendu,“ přibližuje divácké chování ředitelka společnosti Axocom Erika Luzsicza.
Z průzkumu vyplývá, že mezi těmi, co „přeskakují“ mezi předplatnými, jich 63 procent zruší předplatné jednou až dvakrát ročně, zbylých 27 procent uživatelů pak takto učiní třikrát či vícekrát za rok.
Axocom zastupuje na českém trhu a v zemích regionu CEE více než 50 specializovaných televizních kanálů, dění na televizním trhu tak průběžně monitoruje. Jak by vypadal pomyslný žebříček nejpoužívanějších služeb? Podle dat společnosti prim v tuzemsku stále drží Netflix, který má 71 procent předplatitelů, následuje jej Oneplay s 37 procenty předplatitelů, dále je to Disney s 24 procenty, Prima+ s 23 procenty s tím, že pětici uzavírá Max s 21 procenty.
„Nejstabilnější diváckou základnu má jednička na trhu Netflix. Nejvíce obnovování a rušení předplatného dopadá na lokální služby. Není to zas až tak velké překvapení, protože nemohou co do obsahu konkurovat globálním hráčům, kteří snadno vyrábí a rovněž licencují nové pořady. Naopak u lokálních služeb diváci oceňují především reality shows, které jsou jim kulturně a společensky blízké,“ vysvětluje Erika Luzsicza.
Průzkum dále ukázal, že streamované pořady sleduje v Česku téměř polovina všech dospělých (od 18 let), tedy konkrétně 45 procent. „Češi v placení za audiovizuální obsah na internetu dohání evropský standard. Zatímco ještě před covidem byl mezi Čechy ve věku 16-74 let jen každý dvacátý ochotný platit za obsah, do konce loňského roku se toto číslo, které nyní činí 47 procent, vyrovnalo evropskému průměru, který je 50 procent,“ uzavírá Luzsicza.