Bizarní novinka Megalopolis Francise Forda Coppoly je jedním z největších propadáků všech dob

Legendární režisér filmů Kmotr, Apokalypsa nebo Dracula Francis Ford Coppola na stará kolena napsal další kapitolu v dějinách filmu. Tentokrát ale velmi smutnou.

Nejde to říct nijak hezky, tak to prostě napíšeme, jak to je. Uznávaný 85letý režisér utratil značnou část svých vlastních peněz, aby si splnil sen a natočil film, o kterém vždy snil. Pro všechny zúčastněné z toho ale vznikla spíše noční můra. Sci-fi Megalopolis, která stála nejméně 120 milionů dolarů, totiž za víkend utržila mrzké 4 miliony dolarů z celkového počtu 1854 amerických kin. Čísla ze zbytku světa zatím nejsou známá, dá se však předpokládat, že nebudou o moc lepší.

Už nyní tak film lze označit za jeden z největších propadáků historie filmu, což je nálepka, kterou si jistě ikonický filmař nepřál. Přidejte k tomu naprosto tragické přijetí na festivalech a teď už i v regulérních kinech, a to nejen od kritiků, ale taky od diváků (na agregátoru Rotten Tomatoes má snímek průměrně kritické skóre 4,4/10, diváci mu tam udělili 35 %), a do toho ještě směšné virální klipy z filmu, jež nyní kolují po internetu, a máte zkrátka fiasko, bez nějž by se všichni zúčastnění jistě obešli.

Děj Megalopolis pojednává o imaginární budoucnosti Ameriky, konkrétně o městě Nový Řím, v němž nyní dvě znepřátelené strany, každá představující jiný filosofický proud uvažování, soupeří o to, kudy se dál ubírat. Ambiciózní snímek má řešit hromadu témat, ve finále je to ale údajně jen sotva koukatelný nepořádek plný bizarních hereckých výkonů a kreativních voleb, které v člověku zůstanou mnohem spíš než jakákoli poselství, jaká v něm Coppola původně zamýšlel.

Samozřejmě se na to lze dívat i jinak. Coppola odmítal prodat snímek na streamovací služby a stál si celkem tvrdohlavě za tím, že jej pošle do kin. Navíc poté, co mu na něj žádné studio nechtělo přispět, se rozhodl raději zastavit vlastní majetek, aby film zafinancoval na vlastní pěst, čímž získal plnou kreativní kontrolu a mohl si tak doslova dělat, co chtěl. Taková tvůrčí svoboda byla v jeho věku jistě opojná (možná až příliš vzhledem ke kontroverzi kolem osahávání komparzu, takže pro známého režiséra, ať už je výsledek jakýkoli, to za to všechno nejspíš stálo. Už jen za to odhodlání naplnit takto svoji tvůrčí vizi mu nyní mnozí tleskají.

Zbytek filmové veřejnosti nicméně jen nechápavě kroutí hlavou, a vzhledem k děsivým tržbám je jasné, že další takový experiment v Hollywoodu už jen tak neuvidíme. Obzvlášť, když se letos podobného nárazu dočkal i Kevin Costner se svojí westernovou odyseou Horizont. Ten je však zatím teprve v půlce svého ambiciózního plánu, poněvadž mu zbývá natočit ještě dva zbývající filmy z celkových čtyř.