Česká televize se nezvyklou formou připojila k oslavám kulatého výročí objevu životního díla našeho národního génia Járy Cimrmana. Po vzoru jeho slavné úpravy Hamleta, aby se tato divadelní hra dala hrát i bez Hamleta, se rozhodla nabídnout předvolební Superdebatu lídrů, ovšem bez lídrů.
Při čtení dramaturgického plánu na webu České televize bychom dokonce mohli připomenout i Cimrmanův filozofický princip, jenž autorovi dovoluje zastávat stanoviska, která zároveň vyvrací. Dramaturgický plán totiž výslovně říká, že Superdebata bude s předsedy stran a hnutí. Souběžně ovšem stanovuje podmínku, že žádný z pozvaných diskutujících se neúčastní jako kandidát obecních či senátních voleb.
Tento dramaturgický plán vyšel 10. září, tedy měsíc po uzavření kandidátních listin. Na oficiálním volebním webu je statistický úřad zveřejnil 26. srpna. Vedení zpravodajství České televize tedy v mezidobí mohlo snadno ověřit, že několik předsedů politických subjektů kandiduje v obcích, respektive do Senátu. Předseda ODS Martin Kupka konkrétně v Líbeznicích, předseda Pirátů Zdeněk Hřib v Praze (stejně jako předseda Motoristů Petr Macinka) a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v Hradci Králové. Lidovecký předseda Jan Grolich se zapojil jako kandidát do senátních voleb na Vyškovsku.
Neobstojí ani dodatečné stanovisko ČT, že „v předvolebních pořadech nesmějí vystupovat politici, kteří v těchto volbách kandidují, pokud nejsou zároveň zastoupeni jejich konkurenti“. Kdo jiný už by měl v předvolebních diskusích vystupovat než kandidáti? Navíc ve chvíli, kdy ve studiu bude hned několik zástupců jiných politických uskupení? Vždyť takhle se seznam přípustných předsedů stran zužuje na premiéra Andreje Babiše z ANO, předsedu sněmovny Tomio Okamuru za SPD a předsedu Starostů Víta Rakušana.
„Plánovaná Superdebata není určena pro představení jednotlivých kandidátů či jejich osobních postojů. Jde o prostor pro seznámení diváka s představami a vizemi nejsilnějších politických uskupení k tématu voleb,“ hájí se také ČT. Podívejme se proto znovu do jejího vlastního dramaturgického plánu: „Do Superdebaty České televize o vztazích mezi obecní, městskou a celostátní politikou bude pozváno osm předsedů relevantních kandidujících politických stran a hnutí.“
Jinými slovy, veřejnoprávní televize se zamotala do pravidel, která si sama stanovila v době, kdy už objektivně musela vědět, že Superdebata jen s předsedy stran je nereálná. Koncept volebních diskusí lídrů, v nichž nejsou kandidující lídři, by měla exportovat. Cimrmanovský duch žije!
Autor: Filip Rožánek, novinář a mediální analytik